Monika Granja - Fórum dárců (4. 10. 2004 - Newsletter Fóra dárců)

Při porovnávání úpravy nadací a nadačních fondů v novém občanském zákoníku a současně platného zákonu č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech ve znění pozdějších předpisů, úprava nového občanského zákoníku v převážné většině přebírá dosavadní zákon. Jsou ale určité odlišnosti.

Korporace versus fundace

Nový občanský zákoník právnické osoby rozděluje na dvě základní skupiny: na korporace a fundace. Korporace se vyznačují členskou základnou (je to sdružení osob), kdežto fundace majetkovým základem. Občanský zákoník právnické osoby majetkového typu označuje jako fundace. (Není to jenom synonym pro označení nadace, ale obecné pojmenování majetkového základu věnovaného nějakému společenskému účelu).

Fundace

Občanský zákoník fundace rozděluje na nadace, nadační fondy a přidružený fond. Současně nový občanský zákoník ve fundační části obsahuje i úpravu takzvaných ústavů (jsou to dnešní obecně prospěšné společnosti), pro které se přiměřeně použije ustanovení o nadačních fondech.

Co se rozumí „nadací“

Občanský zákoník nadaci vymezuje jako právnickou osobu soukromého práva, která je tvořená účelovým sdružením majetku, který má svými výnosy sloužit užitečnému cíli. Trvalý charakter odlišuje nadace od nadačního fondu. Pro označení nadace zákoník dovoluje použit i termín „nadání“.

Vznik nadace

Občanský zákoník stanoví, že nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo závěť. Na rozdíl od současně platného zákona občanský zákoník již nerozlišuje nadační listiny jednostranné a vícestranné - současný zákon dělí zakládací dokumenty na písemnou smlouvu, je-li zřizovatelů více a zakládací listinu, je-li zřizovatel jediný.

Náležitosti zakládací listiny jsou upravené obdobně jako v současném zákoně. Nově je upraven požadavek na údaj o nadačním kapitálu a o správci vkladu.

Podle § 233 OZ nadace vzniká zápisem do nadačního rejstříku. Nadační rejstřík i nadále povede soud určený k vedení obchodního rejstříku.

Při zřízení nadace závětí, určité náležitosti, které musí obsahovat zakládací listina, závěť obsahovat nemusí a mohou být upraveny dodatečně. Pokud zakladatel nebude moci tyto náležitosti doplnit, zákoník stanoví, že musí být určena osoba - vykonavatel závěti, která doplní nadační listinu a zařídí zápis nadace do nadačního rejstříku. Není- li vykonavatel závěti v závěti určen, chybějící náležitosti doplní notář, který závěť sepsal, pokud již nevykonává notářský úřad, vznik nadace obstará notářská komora, jejíž byl notář členem. Pokud vykonavatel závěti není znám či odmítne zařídit vznik nadace, přecházejí jeho povinnosti na soudního komisaře.     

Nově zákoník upravuje sbírku listin, která je součástí nadačního rejstříku a do kterého se zakládají v §235b OZ vyjmenované doklady.

Statut nadace

I nadále se zachovává princip, že statut je základní právní a organizační dokument nadace, který upravuje jednak její vnitřní poměry a jednak některé aspekty vztahů nadace k třetím osobám (např. podmínky poskytování nadačních příspěvků). Nově je stanoveno, že statut nadace může vydat její zakladatel spolu s nadační listinou, čímž se vychází vstříc  možné zakladatelské iniciativě zřizovatele nadace. Neučiní-li tak, vydá statut do 30 dnů ode dne vzniku nadace správní rada.

Vklad a majetek nadace

Občanský zákoník rozlišuje vklad a předmět vkladu. Vkladem je souhrn věcí vnášených do nadace. Předmětem vkladu je jednotlivá věc. Zachovává se dosavadní pojetí, že se vyžaduje výše vkladů alespoň 500 000 Kč. Současně zákoník přejímá ze stávajícího zákona funkci správce vkladů.

Majetek nadace zákoník rozděluje na nadační jistinu a majetek ostatní. Místo termínu nadační jmění zákoník používá termín nadační jistina. §244 stanoví, že nadační jistinu tvoří soubor předmětů vkladů do nadace a nadačních darů. Zde je sporné, zda všechny dary mají být součástí nadační jistiny.

Zákoník současně zavádí nový pojem nadační kapitál. V důvodové zprávě zákonodárce říká, že se tímto vychází z analogie k pojmu základního kapitálu kapitálových společností. Dle občanského zákoníku je nadačním kapitálem peněžní vyjádření nadační jistiny.

Změna výše nadačního kapitálu se zapisuje do nadačního rejstříku a má konstitutivní účinek – zvýšení či snížení nadačního kapitálu nabývá účinku zápisem do nadačního rejstříku. 

Mohou nadace podnikat?

Z hlediska účelu zákoník nadace rozděluje na dobročinné a veřejně prospěšné. Rozlišením účelu nadace na dobročinné zákoník dovoluje vzniku takzvaných rodinných nadací.  

V § 226 občanský zákoník stanoví, že výdělečný účel je povaze nadací cizí, současně ale nezakazuje nadacím podnikat, nesmí však jit o hlavní činnost nadace. Výnos z podnikání může být použit jen k podpoře účelu nadace. Podnikatelské a výdělečné aktivity nadačních fondů jsou výrazně omezené. Zákoník stanoví, že majetek nadačního fondu lze zcizit v souladu s účelem nadačního fondu a lze jej použít k investici považované za rozumnou.

Zde je nutno uvést, že zákon činnost  nadace rozděluje na hlavní, neboli statutární, a vedlejší. Hlavní činnost sleduje účel založení nadace, kdežto výnosy z vedlejší činnosti slouží k vykonání hlavní činnosti.

Co je přidružený fond

Při vymezení přidruženého fondu zákoník vychází z koncepce „nesamostatné nadace“. Přidružený fond je tvořen majetkovým souborem a nemá právní subjektivitu. Toto ustanoveni zákoníku řeší situaci, kdy osoba, která má prostředky, ale nechce zakládat nadaci či nadační fond, dá do správy nadace tyto prostředky. S těmito prostředky nadace musí hospodařit zvlášť, současně zákoník stanoví povinnost zvláštní výroční zprávy přidruženého fondu. Účel přidruženého fondu může být jenom veřejně prospěšný. Zákonodárce vychází z koncepce trvalosti použití majetku přidruženého fondu, proto ani v případě zrušení spravující nadace, nemá to za následek odnětí přidruženého fondu původně určenému cíli. 

Účetní závěrka

Občanský zákoník rozlišuje účetní závěrky na roční, mimořádnou a konsolidovanou. Tyto závěrky podléhají ověření auditorem, pokud nadační kapitál činí více než 5 miliónů korun nebo to vyžaduje nadační listina či statut. Současný zákon o nadacích a nadačních fondech zná pouze roční účetní závěrku nadace, která musí být ověřená auditorem, u nadačního fondu se vyžaduje pouze v případě, pokud za kalendářní rok, v němž úhrn celkových nákladů nebo výnosů vykazovaných nadačním fondem převýší 3 mil. korun nebo pokud majetek nadačního fondu je vyšší než 3 mil. korun.

Nadační kapitál a  změny jeho výše

Občanský zákoník stanoví, že nadace bez zbytečného odkladu sníží nadační kapitál, pokud pozbude některou část nadační jistiny nebo klesne-li podstatně její hodnota v rozsahu odpovídající ztrátě. Zároveň zákoník stanoví, že nadace může snížit nadační kapitál zkrácením nadační jistiny a převést část majetku z nadační jistiny do ostatního majetku, vyžaduje-li to zájem na hospodárnějším naplňování jejího účelu a nadační listina to nezakazuje.

Zákoník současně stanoví omezení, že nadační kapitál lze snížit nejvýše o částku odpovídající 1/5 výše nadačního jmění v průběhu 5 let. Zákoník zakazuje snižovat nadační kapitál pod částku 500 000 korun.

Výroční zpráva

Občanský zákoník přebírá povinnost nadace vypracovávat výroční zprávu. V §260 stanoví, že nadace uveřejní výroční zprávu bez zbytečného odkladu v nadačním rejstříku a zpřístupní ve svém sídle. Náležitosti obsahu výroční zprávy odpovídá současné právní úpravě o nadacích a nadačních fondech.

Nově občanský zákoník stanoví ochranu soukromí dárců či některých destinářů, kteří mohou uplatnit závazný požadavek na zachování vlastní anonymity. Při poskytnutí nadačního příspěvku v hodnotě nad 10 000 korun, může žádat o zachování anonymity jen ta osoba, která dostala nadační příspěvek z humanitárních důvodů, zejména zdravotních. Nadace zachová anonymitu, doručí-li oprávněná osoba žádost o zachování této anonymity před schválením výroční zprávy. Osoba, která dostala nadační příspěvek z humanitárních důvodů, může uplatnit své právo kdykoliv, jestli nadace o jejím právu při poskytnutí příspěvku nepoučila.

Správní a dozorčí rady

Občanský zákoník stanoví, že správní rada je statutárním orgánem nadace. Správní rada musí mít aspoň tři členy. Zákoník již neobsahuje ustanovení o rotaci členů správní rady, kterou současně platný zákon upravuje v § 13 odst. 2. Způsobilost k výkonu funkce členy správní rady je stanovená obdobně jako v současném zákoně o nadacích a nadačních fondech, bezúhonnost je ale vázána k účelu nadace. Zákoník stanoví, že nadační listina může vyloučit opakovanou volbu členů správní rady, dále stanoví, že správní rada volí a odvolává své členy sama. Nově je stanovena tříměsíční lhůta ke zvolení nového člena správní rady, a pokud tak neučiní, na návrh dozorčí rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, jmenuje nového člena soud.

Zákoník stanoví, že dozorčí rada je kontrolním a revizním orgánem. Dozorčí rada se musí zřídit, činí-li nadační kapitál více než 5 mil. korun nebo nařizuje to nadační listina či statut nadace. Při ustavování dozorčí rady, volbu a odvolávání jejich členů a pro funkční období členů dozorčí rady přiměřeně platí ustanovení o správní radě. Důvodová zpráva zákoníku uvádí, že se osnova odchyluje od dosavadní úpravy, podle níž členy dozorčí rady nadace volí správní rada. Důvodem je skutečnost, že statutární orgán nemůže rozhodovat o personálním obsazení orgánu, který jej má kontrolovat.

Nově občanský zákoník výslovně stanoví, že dozorčí rada zastupuje nadaci v řízeních proti členům správní rady. Pro ten účel pověří jednoho ze svých členů.

Pokud není zřízena dozorčí rada, tuto funkci vykonává revizor. Nově zákoník stanoví, že funkci revizora může vykonávat i právnická osoba. Revizora volí správní rada.

Zrušení nadace

Ustanovení o fundacích stanoví, že pokud nadace trvale neplní svůj účel, správní rada rozhodne o jejím zrušení s likvidací a současně zvolí likvidátora.

Občanský zákoník současně zná i nucené zrušení nadace: soud bez návrhu zruší nadaci, pokud se sníží nadační jistina pod hodnotu 500 000 korun, nebo pokud nadační jistina nepřináší trvale žádný výnos a nadace nemá jiný majetek či nadace neodůvodněně neposkytuje nadační příspěvky, a to po dobu 2 let či porušuje jiné zákonem stanovené povinnosti (jedná v rozporu se svým účelem, pro který byla zřízená, či poskytuje nadační příspěvek v rozporu se zákonem či statutem nadace). Soud nadaci poskytne přiměřenou lhůtu k zajištění nápravy.

Zákoník stanoví, že s likvidačním zůstatkem likvidátor naloží podle nadační listiny, která může (ale nemusí) určit, jak se užije likvidačního zůstatku: likvidační zůstatek se převede na jinou nadaci či nadační fond uvedeném v nadační listině. OZ stanoví posloupnost subjektů, na které bude likvidační zůstatek převeden. Není-li uvedena nadace či nadační fond v nadační listině, přechází likvidační zůstatek na nadaci či nadační fond s obdobným účelem, pokud to také není možné, přejde na obec, v níž má nadace sídlo, a pokud obec do 2 měsíců likvidační zůstatek nepřijme, přechází zůstatek na stát.  

Přeměna nadace

Občanský zákoník upravuje přeměnu nadace, a to buď sloučením s jinou nadací či nadačním fondem, nebo změnou právní formy na nadační fond. Zákoník nepřipouští rozdělení nadace a v důvodové zprávě uvádí, že by to neodpovídalo jejímu základnímu určení. Současně důvodová zpráva stanoví, že transformace nadačního fondu na nadaci možná není, protože tím by se změnil přechodný účel nadačního fondu na trvalý účel nadace, a to by odporovalo soukromé vůli zřizovatele.

Diskuse nad některými ustanovením občanského zákoníku

Jelikož práce nad novým občanským zákoníkem jsou rozsáhlé a týkají se celé řady subjektů, stále probíhá diskuse nad jeho jednotlivými ustanoveními. V souvislosti s fundační částí se znovu otevřela diskuse nad tématem, jestli nadace mohou pouze poskytovat nadační příspěvky  nebo její činnost rozšířit ze zákona i na vlastní programy. Toto rozšíření by  nadacím umožnilo řešit v současné době dosti obtížný problém související s programovými náklady.

Další diskuse se týká § 139 zákoníku, který stanoví, že pokud v případě likvidace právnické osoby tato právnická osoba obdržela účelově vázané plnění z veřejných rozpočtů, použije likvidátor příslušnou část likvidačního zůstatku podle rozhodnutí orgánu, které plnění poskytnul. Toto ustanovení ponechává státu kontrolu nad poskytnutými prostředky z veřejných rozpočtů. Pokud by toto ustanovení bylo doplněno o příspěvky i z jiných zdrojů než veřejných (např.nadačních), umožnilo by to i nadacím kontrolovat další osud poskytnutých nadačních příspěvků.

Další problematika se týká otázky transformace nadací na nadační fondy. Tím, že zákon povoluje tento směr transformace, umožňuje, aby se trvalý charakter nadace se měnil na přechodný a zároveň neumožňuje nadačním fondům přeměnu svého přechodného charakteru na trvalý.

Monika Granja, Fórum dárců
Psáno pro Newsletter Fóra dárců