Robert Cholenský (23. 8. 2004 - internetové stránky ligy lidských práv)

Veřejná prospěšnost představuje institut, který jako status přiznávaný určitým právnickým osobám bude významně zasahovat do fungování celého neziskového sektoru. Celá problematika bude upravena speciálním zákonem. Návrh nového občanského zákoníku obsahuje v § 104 jen velmi stručnou a obecnou definici toho, co má být chápáno jako veřejná prospěšnost.

Vzhledem k šíři jeho dopadu nelze význam definování veřejné prospěšnosti podceňovat, proto je třeba informovat představitele neziskového sektoru o legislativních návrzích tak, aby měli dostatek informací a mohli se k problémům veřejné prospěšnosti včas vyjadřovat a sdělovat svá stanoviska a hlavně ventilovat svoje znepokojení z případného vývoje či podoby návrhů.

Abychom splnili výše popsané sliby a vyprovokovali reakci na straně NNO, která by svou silou odpovídala důležitosti institutu veřejné prospěšnosti, rozebereme současnou podobu navrhované definice v § 104.

§ 104

Veřejná prospěšnost

(1) Právnické osobě, která

a) sleduje dosažení obecného blaha jako obecně prospěšný cíl zejména na poli humanitárním, kulturním, vědeckém nebo ekologickém,

b) poskytuje veřejnosti obecně prospěšnou službou za předem stanovených podmínek a za podmínek stejných pro všechny uživatele a

c) jejíž zisk nemá být podle zakladatelského aktu použit k prospěchu jejích zakladatelů, členů nebo zaměstnanců, ale naopak musí být použit pro poskytování těch obecně prospěšných služeb, pro něž je založena,

náleží status veřejné prospěšnosti, pokud sama takto se svým ziskem skutečně nakládá. Nejde-li o případ podle odstavce 2, má se v pochybnostech za to, že status obecné prospěšnosti právnické osobě nenáleží.

(2) Na návrh právnické osoby lze do veřejného rejstříku, kde je sama zapsána, zapsat i status její veřejné prospěšnosti.

(3) Zvláštní zákon stanoví, v jakém rozsahu a jakým způsobem se vykonává nad činností obecně prospěšných právnických osob správní dozor.

Trojice podmínek, které se nacházejí pod písmeny a), b) a c) stanovují, za jakých okolností náleží nějaké právnické osobě statut veřejné prospěšnosti. Důležité je si všimnout, co tyto podmínky požadují.

Podmínka a) říká, že právnická osoba musí sledovat dosažení obecného blaha. Proti tomu nelze nic namítnout - hovoříme přece o veřejné prospěšnosti.

Podmínka b) říká, právnická osoba musí poskytovat veřejnosti obecně prospěšnou službu (dále trochu krkolomně říká, že se tak musí dít nediskriminačním způsobem).

Podmínka c) říká, že případný zisk nesmí být podle zakladatelského aktu (stanov) použit ku prospěchu zakladatelů této právnické osoby, jejích členů či zaměstnanců, nýbrž zde návrh opakuje, že takového zisku se má použít pro poskytování obecně prospěšných služeb. Toto ustanovení samozřejmě nemá na mysli, že zisk nemůže být použit k vyplácení spravedlivých odměn zaměstnancům za odvedenou práci.

Pokud si čtete tento přehled podmínek veřejné prospěšnosti, jistě přemýšlíte nad tím, které z nich Vaše organizace splňuje a které nikoliv.

Zkuste si odpovědět na otázku, jestli je Vaše organizace veřejně prospěšná podle této definice.

Myslíte, že ANO!

Pak byste měli vědět následující. V ustanovení § 104 ukrývá návrh definice několik nedostatků, které mohou právě Vaši organizaci vyřadit z okruhu veřejně prospěšných právnických osob. Podmínky pod písmeny a), b) a c) musí daná organizace (právnická osoba) splňovat všechny najednou. Pokud některá z těchto podmínek chybí, status veřejné prospěšnosti nenáleží. Toto je první úskalí, ale zdaleka ne poslední.

Další problém spatřujeme v podmínce pod písmenem b), podle našeho názoru příliš omezuje široký okruh právnických osob zahrnutý pod podmínkou a) a omezuje tento okruh v podstatě jen na ty právnické osoby, které poskytují obecně prospěšné služby. Původní široký záběr všech obecně prospěšných právnických osob, které sledují dosažení obecného blaha, se tak ztrácí pod vlivem této silně zužující podmínky. Jistě jste si povšimli, že sledovat dosažení obecného blaha lze i jinak než službami. Jinými slovy myslíte si, že existují obecně prospěšné právnické osoby, které neposkytují služby?

Podle našeho názoru by se § 104 bez tohoto ustanovení obešel, neboť písmeno a) již obsahuje dostatečně obecný popis obecné prospěšnosti. Podmínka poskytování obecně prospěšných služeb je nesmyslným omezením okruhu způsobilých subjektů.

MOŽNÉ PŘÍSTUPY K ŘEŠENÍ

Pokud jde o možné přístupy k řešení, lze jich snadno objevit hned několik. Stačilo by např. na konec ustanovení písmene a) místo čárky doplnit „nebo", aby postačovalo splnění jen a) či b) (samozřejmě zároveň s c)) pro status veřejné prospěšnosti. Pak by ovšem bylo na místě strukturu daného ustanovení dále upravit pro větší srozumitelnost (např. přesunout požadavky písmene cé do dovětku, který začíná „náleží status veřejné prospěšnosti…"). Další možností by bylo písmeno b) úplně vypustit. Tak by bylo možné pokračovat dlouho a vymýšlet další možnosti řešení. Necháváme to však na neziskovém sektoru samotném, aby se mohl svobodně vyjádřit, jak si představuje úpravu svojí veřejné prospěšnosti.

V podmínce c) se návrh trochu jako v bludném kruhu vrací zpět onomu poskytování obecně prospěšných služeb. Výše nastíněné řešení by bylo polovičaté, kdybychom se s těmi „službami" nevypořádali i zde.

Ve své podstatě by rozsah definice veřejné prospěšnosti diktovali jen dvě úzké podmínky b) a c), podmínka a) by plnila funkci jakéhosi tichého nahrávače.

Abychom se vymanili ze sevření těchto dvou restriktivních podmínek, musíme se i v podmínce c) obracet k dosahování obecného blaha, nikoliv k poskytování služeb, což je pojem podstatně užší, diskriminující mnohé organizace.

POCHYBNOSTI K TÍŽI OBECNĚ PROSPĚŠNÉ ORGANIZACE

Zajímavý a diskutovaný je i závěr § 104 odstavce 1, který hovoří o pochybnostech, které jsou k tíži obecně prospěšného subjektu. Za zvážení by stálo, zda vůbec pochybnosti neodbourat. Stálo by za úvahu, zda se nespokojit pouze s tím, že subjekt může dobrovolně registrovat (evidovat) svůj statut obecné prospěšnosti. Pokud budou splněny náležitosti, bude zaregistrován (obdobně jako když jsou splněny náležitosti pro evidenci sdružení, je toto evidováno) a žádné pochybnosti nemohou vzniknout. Odepření evidence by samozřejmě podléhalo soudnímu přezkumu, což by vyvracelo libovůli.

SPRÁVNÍ DOZOR

Správní dozor nad činností obecně prospěšných právnických osob je další zajímavou otázkou. Pokud by správně fungoval, nebylo by zřejmě co namítat, nicméně je zcela oprávněné s tím nesouhlasit, neboť i dobře fungující správa by byla neúnosným zásahem do nezávislosti NESTÁTNÍHO neziskového sektoru. Jak si představujete nezávislý nestátní neziskový sektor dozorovaný správním orgánem?

Někteří z nás se osobně potýkají s otázkou - k čemu by takový správní orgán vůbec byl, neboť si umíme dobře představit fungování obecně prospěšných právnických osob nejen bez dozoru správního orgánu, ale i bez nějakého zastřešujícího samosprávného orgánu (např. komory). Prosadit správní dozor do veřejné prospěšnosti by bylo excesem státní moci.

Nehovoříme zde o případném rozdělování finančních prostředků, tam je regulace státu zcela na místě, avšak nárok na status veřejné prospěšnosti vyplývá již ze samého zákona při splnění určitých podmínek, proto není třeba hovořit o správním dozoru. Stát bude nejspíše potřebovat nějaký rejstřík či seznam obecně prospěšných právnických osob, např. právě pro rozdělování prostředků, ale k tomu rozhodně nebude třeba „orgán správního dozoru".

Přezkoumání přiznaného statusu veřejné prospěšnosti v rámci správního soudnictví či rejstříkových soudů by bylo jistě dostatečnou zárukou ochrany práv zainteresovaných subjektů. Jen si myslíme, že v těchto dvou případech se nejedná o ten dozor správního orgánu, který je zamýšlen v nově navrhovaném odstavci. Dozor přímo odkazuje ke kontrole avšak nikoli ve smyslu přezkumu rozhodnutí. Dává prostor pro úvahy o vzniku jakéhosi kontrolního orgánu, který bude zasahovat do činnosti NNO. Obecně lze říci, že státní správa - tedy i ta, která eviduje NNO či obdobné subjekty, případně bude evidovat statut obecné prospěšnosti - není správním dozorem.

Žádný z těchto právních názorů ovšem nechápeme apriorně, pro Ligu je důležité zaznění co nejširšího spektra názorů problému se týkající z co nejvíce stran a vytvoření následného společně nejlépe vyargumentovaného a přijatelného stanoviska.

PŘIPOMÍNKY

My jsme Vám sdělili, co nám na novém občanském zákoníku nejvíce vadí, teď se budeme těšit, že nám zase Vy sdělíte své názory, ať už s námi souhlasíte nebo nám naopak chcete vyjádřit svůj nesouhlas. Své připomínky můžete zasílat na adresu rcholensky@llp.cz. Kontaktní osobou je Robert Cholenský, koordinátor projektu Ligy zabývajícího se připravovaným občanským zákoníkem.