Friday, May 18, 2012
 -  Login    English  Cesky 
logo
 
 
Kontakt pro tisk:
Vaše dotazy, požadavky 
a náměty směřujte na:

info@isea.cz
Tel.: 420 723 436 201
 
 
 
Think tank ISEA
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je nezávislým think tankem, se zaměřením na reformu vzdělávání a sociální a ekonomickou politiku. Dominantním finančním partnerem ISEA je Nadace Open Society Fund Praha. Díky OSF je ISEA finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost činí z ISEA určitý „most“ překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí, vizí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinární síť expertů a významných osobností a přispívající ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu.
Činnost think tanku ISEA
Činnosti ISEA jsou strukturovány tak, aby odpovídaly poslání, které má ISEA plnit, a to ve třech základních kategoriích. 1. výzkumně analytická činnost, 2. šíření a popularizace výsledků výzkumů a analýz, 3. konzultace, odborné garance a šíření publikací. ISEA je think tank zabývající se výzkumem a analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní, síťová struktura na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, politiky a nevládního sektoru a je finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost umožněná díky podpoře nadace OSF Praha činí z ISEA určitý „most“, překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinárně zaměřené sítě expertů a významných osobností a přispívající tak ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru ale také artikulaci veřejného zájmu.
ISEA vlivný think tank v ČR
ISEA institut patří z hlediska počtu kmenových expertů k menším výzkumným institucím, přesto je díky významným osobnostem jedním z nejviditelnějších think tanků. Studie, analýzy, semináře a konference ISEA; dále články našich členů v tištěných a internetových médiích; to vše vyvolalo mnoho reakcí odborníků, politické reprezentace, a také studentů a širší veřejnosti. Média citují z našich studií a analýz a často se obracejí na naše členy s žádostmi o stanovisko či komentář. Pravidelná vystoupení našich členů v televizi či rozhlase jsou již delší dobu samozřejmostí. Více než čtyřista článků členů ISEA a několik set rozhovorů, jež poskytli jak tištěným médiím, tak i rozhlasu a televizi, řada publikací a stovky odborných statí za sedm let existence think tanku je jistě solidní výsledek.
Členové ISEA
Kmenoví členové ISEA Jiří Večerník, Petr Matějů, Ivo Možný a Ondřej Schneider dlouhodobě obsazují první místa v citačních žebříčcích českých sociologů a ekonomů. K mladším výzkumníkům ISEA patří Michael L. Smith, který se stal uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu korupce a politiky místních referend. Dalším prestižním oceněním členů ISEA je udělení francouzského řádu Akademických palem Jiřímu Večerníkovi. Jiří Večerník také spolupracoval s OECD, ILO (Mezinárodní organizací práce) a Evropskou komisí v oblasti trhu práce a sociální politiky. Naposledy publikoval knihu o české společnosti na začátku 21. století. Petr Matějů byl vybrán k účasti na velmi prestižním programu Fulbrightovy nadace The Fulbright New Century Scholars, kde se více než rok společně s dalšími třiceti odborníky a tvůrci vzdělávacích politik podílel na projektu Higher Education in the 21st Century: Access and Equity, jehož hlavním cílem bylo formulovat doporučení, jak zvýšit participaci na terciárním vzdělávání a dosáhnout větší rovnosti šancí na dosažení vysokoškolského vzdělání. Ivo Možný je profesorem sociologie a patří mezi přední české sociology, je zakladatelem a byl také prvním děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jana Straková je uznávanou odbornicí na regionální školství.
Vliv think tanku ISEA
Měření vlivu ISEA lze rozdělit na ukazatele poptávky a ukazatele dopadu. Jak podrobně uvádí Zpráva o činnosti ISEA, mezi ukazatele poptávky patří nejen zájem o výzkumníky ISEA jako uznávané autory v odborných periodicích, ale také v denících. Je rovněž samozřejmostí, že se pravidelně objevují v rozhlase a televizi ve zpravodajských a diskusních pořadech. Nelze také opomenout průměrné počty návštěv na webových stránkách ISEA z řad zaměstnanců státní správy, novinářů, politiků a studentů. K dalším ukazatelům zájmu a poptávky patří permanentní konzultace požadované vysokými státními úředníky i politiky, nebo ministerstvy a vládními úřady. To napomáhá vstřícnému prostředí pro vliv na prosazování myšlenek a doporučení ISEA.
Ukazatele vlivu think tanku ISEA
Mezi ukazatele vlivu ISEA patří i fakt, že doporučení formulovaná experty ISEA jsou zvažována nebo přijata rozhodujícími činiteli. Mezi tyto úspěchy lze zařadit návrh reformy vysokého školství v podobě Bílé knihy terciárního vzdělávání a návrhu reformy finanční pomoci studentům. Na přípravě obou materiálů, které byly projednány vládou, se výrazně podíleli právě experti ISEA. Za zmínku stojí i to, že oba návrhy byly vysoce hodnoceny i nezávislým expertním týmem OECD. Audit OECD mimo jiné uvádí: „Podle našeho názoru je toto schéma studentské podpory ve všech ohledech dobře koncipováno a je v souladu s nejlepší mezinárodní praxí.“
Témata think tanku ISEA, která ovlivnila veřejnost
Vliv ISEA na celé politické spektrum můžeme dokumentovat v dílčích tématech, které ISEA identifikovala, nově popsala, a které si posléze politické strany osvojily napříč politickým spektrem, ať je to finanční pomoc studentům jako celek, anebo dílčí témata, jako jsou studentské půjčky, spoření na vzdělání, podniková stipendia, příležitostná práce a placené praxe a stáže studentů, DPH pro vědu a řada dalších. A konečně, trvající zájem o poslední publikace ISEA Analýza korupčního prostředí v ČR a Občané v politice svědčí o tom, že o výsledky analýz a doporučení formulovaná expertním týmem ISEA je neustálý zájem.
Přednosti think tanku ISEA
Mezi významné přednosti ISEA patří díky rozsáhlé zásobárně vědomostí - schopnost identifikovat okruhy témat ještě dříve, než se stanou skutečným společenským problémem a pojmout témata multidisciplinárně. Mezi takové téma v současnosti nově řadíme problematiku stárnoucích společností a postavení seniorů ve stárnoucí společnosti. Rok 2012 bude v EU rokem aktivního stárnutí. ISEA se proto zapojí do veřejné debaty o aktivním stárnutí v ČR.
Vize think tanku ISEA
Od roku 2002, kdy ISEA vstoupila na scénu českého společenskovědního výzkumu, byla největší část jejích projektů spojena se školstvím, zejména pak s reformou vysokého školství a financování studentů, reformou výzkumu a vývoje, ale také podpůrnými projekty v této oblasti, jako jsou nové výklady a novely daňových zákonů, díky nimž mohou vědci a výzkumníci na své výzkumné projekty čerpat prostředky ze zdrojů Evropské unie. Vizí ISEA bylo od jejího vzniku reformní snažení. Snad proto se hned ve své první knize „Proč tak těžko …?“, všichni členové ISEA zabývali reformou penzí, zdravotnictví i školství. Veřejně také v médiích upozorňovali, že odkládání reforem vede ke kumulaci problémů a čím později se reformy realizují, tím více „bolí“. V naší zemi probíhala řada reforem, jak jsme však často upozorňovali, byly polovičaté a zpravidla nedotažené.
Think tank ISEA a POPR
Příčinou neúspěchu mnohých reforem je mnohdy jejich nedostatečná mediální podpora. Mimo jiné i proto ISEA v roce 2009 zahájila projekt Platforma osobností na podporu reforem. Hlavním úkolem POPRu je do mediálního duelu mezi reformátory a odpůrce reforem zapojit třetí stranu, jež dosud patřila spíše  k tzv. mlčící většině. POPRu se podařilo soustředit významné osobnosti akademického světa, podnikání, politiky a občanské společnosti, které v dobře připravených a konzistentních reformách vidí jedinou záruku zdravého vývoje konkurenceschopnosti České republiky.
Vliv think tanku ISEA
Kromě zapojení osobností na podporu reforem se ISEA aktivně zapojovala a nadále počítá s aktivní účastí na přípravě vládních dokumentů. Nejen pouhou veřejnou debatou prostřednictvím médií tak jako dosud, ale také v rámci databáze konzultujících nevládních organizací, kterou spravuje ministerstvo vnitra. ISEA tak činí v návaznosti na krédo „Svoboda je možnost podílet se na definování našeho světa - definujme tedy náš svět“. Tímto krédem se ostatně ISEA řídí v celém spektru svých aktivit. V rámci podpory společenského dialogu spolupracuje ISEA i s dalšími nevládními organizacemi. V roce 2009 se 2 členové ISEA Jana Straková a Tomáš Sedláček zapojili do projektu Kosovo Debate On European Issues, který realizoval v Kosovu think tank Europeum.
Think tank ISEA ve wikipedii
Od roku 2008 je ISEA také ve Wikipedii mezi dalšími think tanky jako je Občanský institut, Centrum pro ekonomiku a politiku, Liberální institut, CEVRO, anebo Institut pro evropskou politiku – Europeum.
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je sdružení odborníků (též Think tank) založené v roce 2002. Výzkumnými projekty, publikacemi a konferencemi pokrývá řadu klíčových sociálně-ekonomických oblastí: vzdělávání, konkurenceschopnost, veřejné finance, penzijní systém, mzdová a příjmová diferenciace, daňové stránky rozvoje výzkumu a vývoje, fungování politického systému, problém korupce. Hlavním cílem institutu ISEA je kultivace veřejné debaty k probíhajícím reformám. Mottem institutu je „Diagnóza a dialog“. Kritériem úspěšnosti projektů je dosažení konsenzu mezi odborníky a politiky v otázkách spojených s uskutečňováním reforem.

Current Articles | Categories | Search | Syndication

Fundační část OZ

Oddíl 3: Fundace

Pododdíl 1: Obecně o fundacích

§ 222a

Fundaci vytváří majetek vyčleněný k určitému účelu.

§ 223

(1) Fundace je zřízena zákonem nebo zakladatelskou listinou, v nichž musí být určeny též její majetkové zajištění a účel.

(2) Činnost fundace se váže na účel, k němuž byla zřízena. Tímto účelem je vázán i ten, kdo vykonává správu jejího jmění.

                                                                                           § 224

(1) Právní poměry fundací se spravují ustanoveními o jejich jednotlivých právních formách. Nejsou-li taková ustanovení, použijí se na tyto poměry ustanovení o nadacích.

(2) Vnitřní poměry fundace upravuje její statut. Je-li fundace založena zakladatelskou listinou, obsahuje tato listina i její statut.  § 232 odst. 2  ???????

                                                                                Pododdíl 2: Nadace

§ 225

(1) Zakladatel ze své soukromé vůle zakládá nadaci k trvalé službě účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. Ten může spočívat v podpoře veřejnosti nebo jednotlivě či jinak určeného okruhu osob.

(2) Účelem nadace nesmí být finanční či jiná podpora politických stran a politických hnutí, ani jiná účast na jejich činnosti.

§ 226

(1) Nadace neslouží výdělečným účelům.

(2) Nadace může podnikat, slouží-li výtěžky jejího podnikání výlučně k podpoře jejího účelu

a) určil-li to v souladu s nadační listinou její statut a 

b) pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost.

(3) Nadace nesmí převzít přímo nebo nepřímo vedení obchodní společnosti, ani sama nebo spolu s jinými vystupovat vůči obchodní společnosti jako ovládající osoba. Stane-li se tak, jsou neúčinné hlasy, které za tím účelem uplatní.

(4) Nadace nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.

§ 227

(1) Název nadace musí obsahovat slovo "nadace", nebo "nadání".

(2) Pravidelnou součástí názvu nadace je označení poukazující na její účel; název nadace může též obsahovat jméno osoby.

Založení nadace

§ 228

(1) Nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo závěť.

(2) Zakládací listinu nadace pořizuje jedna osoba nebo více osob.

(3) Stojí-li na straně zakladatele nadace více osob, považují se za zakladatele jediného a v záležitostech nadace musí jednat jednomyslně; odmítá-li některá z těchto osob souhlas bez vážného důvodu udělit, nahradí jej k návrhu kterékoli z ostatních zakládajících osob svým rozhodnutím soud.

(4) Nadační listina musí mít formu notářského zápisu.

§ 229

 Zakládací listina nadace musí obsahovat

a) název a sídlo nadace,

b) jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo,

c) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,

d) údaj o předmětu a výši vkladu, který se zakladatel zavazuje do nadace vnést,

e) údaj o výši nadačního kapitálu (§ 245),

f) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních   členů a údaj o tom, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají,

g) počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních   členů, případně, pokud není dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora,

h) stanovení pravidla pro omezení nákladů nadace podle § 259,   anebo určení, že pravidlo má být stanoveno statutem nadace,

i) určení správce vkladů (§ 240) a

j) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh   osob, jimž je lze poskytnout, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace,

§ 230

(1) Zakládá-li se nadace závětí, vnáší se do ní vklad na základě ustavení nadace za dědice nebo odkazu.

(2) Závěť jako nadační listina musí obsahovat

a) název nadace,

b) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,

c) údaj o předmětu a výši vkladu,

d) stanovení pravidla pro omezení nákladů nadace podle § 259,   anebo určení, že pravidlo má být stanoveno statutem nadace,

e) údaj o výši nadačního kapitálu (§ 245) a

f) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh   osob, jimž je lze poskytnout, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.

(3) Pokud závěť neobsahuje další náležitosti, které pro nadační listinu vyžaduje § 229, určí osobu, která jako vykonavatel závěti (§ ...) tyto náležitosti doplní a zařídí vznik nadace.

(4) Jestliže závěť uvádí

a) osoby ve funkcích uvedených v § 229 písm. e), f) nebo h) a    tyto osoby již nežijí nebo nejsou způsobilé své funkce   zastávat, nebo

b) některý předmět vkladu, jenž již není částí pozůstalosti,

vykonavatel závěti opraví nebo doplní nadační listinu v závěti. Není-li to pro překážku uvedenou v odstavci 4 písm. b) možné, protože vklad do nadace neodpovídá výší příkazu § 239 a není tu další osoba, jež by se chtěla na vzniku nadace podílet, je zakladatelský záměr zůstavitele zmařen a vykonavatel závěti je zproštěn svých pověření.

(5) Není-li vykonavatel závěti v závěti určen, platí, že zůstavitelovo pověření k doplnění chybějících náležitostí nadační listiny a k obstarání vzniku nadace bezplatně přijal notář, který závěť sepsal. Jestliže již nevykonává notářský úřad, platí, že zůstavitelovo pověření k doplnění chybějících náležitostí nadační listiny a k obstarání vzniku nadace bezplatně přijala notářská komora, jejímž členem byl notář v den, kdy závěť sepsal.

(6) Pokud vykonavatel závěti není znám, odmítne vznik nadace zařídit, anebo pokud jednat vůbec nemůže, přecházejí jeho povinnosti na soudního komisaře ustaveného v řízení o dědictví podle zvláštního zákona. Tyto povinnosti přecházejí na soudního komisaře též, nepodá-li vykonavatel závěti návrh na zápis nadace do nadačního rejstříku do tří měsíců od smrti zůstavitele.

§ 231

(1) Nadační listina musí též obsahovat údaj o rodném nebo identifikačním čísle zakladatele, bylo-li mu přiděleno. Nadační listina obsahuje rovněž rodná čísla fyzických osob uvedených v ní; pokud jim rodné číslo přiděleno nebylo, uvedou se údaje o datu jejich narození.   Pozn. Asi přesunout do náležitostí

(2) Pokud nadační listina neuvádí předmět vkladu, platí, že vklad je peněžitý.

§ 232

Statut nadace

(1) Statut nadace upraví

a) způsob jednání orgánů nadace,

b) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně též   okruh osob, kterým je lze poskytovat,

c) způsob, jakým se nadační příspěvky poskytují.

(2) Statut nadace může vydat její zakladatel spolu s nadační listinou. Neučiní-li tak, vydá statut do třiceti dnů ode dne vzniku nadace správní rada.

(3) Nadace svůj statut zpřístupní ve svém sídle v obvyklých provozních hodinách; každý je oprávněn do statutu na požádání nahlížet a pořizovat si jeho opisy nebo výpisy z něho.

§ 233

Nadace vzniká dnem zápisu do nadačního rejstříku. Je-li nadace založena závětí, nabývá tento zápis účinnosti zpětně ke dni smrti zůstavitele, který nadaci založil.

§ 233a  (zvážit přeložení do úvodních ust. o nadacích jako odst. 4 v § 225)

(1) Po vzniku nadace může její účel změnit jen soud na návrh nadace. Soud návrhu vyhoví a dosavadní účel nadace nahradí účelem podobným tak, aby co nejvíce šetřil úmysl zakladatele, pokud je dosažení dosavadního účelu nadace nemožné nebo obtížně dosažitelné následkem okolností zakladateli neznámých nebo pro zakladatele nepředvídatelných. Soud o návrhu nerozhodne před uplynutím lhůty dle odstavce 3.

(2) S podáním návrhu musí souhlasit správní rada a dozorčí rada nadace. Stanovisko člena orgánu, který s podáním návrhu nesouhlasil, musí být v zápisu ze zasedání správní rady nebo dozorčí rady zaznamenáno s uvedením důvodů.

(3) Nadace zřízená k veřejně prospěšnému účelu zveřejní bez zbytečného odkladu po podání návrhu vhodným způsobem oznámení o navrhované změně svého účelu s uvedením soudu, který o návrhu rozhoduje, a poučením, že ten, jehož zájmu se návrh změny účelu nadace týká, může soudu doručit své podání do měsíce od zveřejnění oznámení.

Ke zvážení následující znění:

Změna účelu nadace

Účel nadace může být měněn jen s přivolením soudu na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, nastane-li podstatná změna okolností nebo nemožnost plnění účelu a pokud to zřizovatel v nadační listině nevyloučí. Nový účel musí být stanoven co nejblíže účelu původnímu.“

                                                                                   Nadační rejstřík

§ 234

(1) Nadační rejstřík vede soud určený zvláštním zákonem k vedení obchodního rejstříku (dále jen "rejstříkový soud").

(2) Nadační rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují údaje o nadacích, o nichž to stanoví zákon. Nadace do nadačního rejstříku též zakládají svůj statut, výroční zprávu (§ 260) a zprávu dozorčí rady o činnosti nadace (§ 273). Při změně statutu založí nadace do nadačního rejstříku také jeho úplné platné znění.

(3) Nadační rejstřík je každému přístupný. Každý do něho může nahlížet a pořizovat si z něho opisy, kopie nebo výpisy. Soud na požádání vydá žadateli opis nebo výpis ze zápisu v rejstříku spolků nebo potvrzení o tom, že v rejstříku zápis není.

(4) Skutečnosti zapsané v nadačním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, kdy byl zápis proveden. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis v nadačním rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(5) Založením statutu nadace do nadačního rejstříku nastávají účinky uvedené v odstavci 4 také ve vztahu k údajům uvedeným v § 232 odst. 1 písm. b) a c).

§ 235

(1) Do nadačního rejstříku se zapisují tyto údaje

a) název, sídlo a identifikační číslo nadace,

b) jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo,

c) účel nadace,

d) výše nadačního kapitálu,

e) předměty vkladů do nadace s uvedením výše jednotlivých vkladů a určením, zda se jedná o vklad do nadační

jistiny nebo do ostatního majetku nadace,

f) dary do nadační jistiny s uvedením předmětu a výše jednotlivých darů,

g) jména a bydliště členů správní rady a údaj, jakým   způsobem členové správní rady za nadaci jednají,

h) jména a bydliště členů dozorčí rady, případně jméno a bydliště revizora.

(2) V případě, že je předmět vkladu do nadace nebo nadační dar peněžitý, zapíše se do nadačního rejstříku údaj o zvláštním účtu, kde je vklad nebo dar složen.

(3) Pokud je předmět vkladu do nadace nebo nadační dar nepeněžitý, uvede se v nadačním rejstříku jeho popis a hodnota.

(4) Jsou-li předmětem zápisu do nadačního rejstříku údaje o osobě, musí též obsahovat údaj o jejím rodném nebo identifikačním čísle, bylo-li jí přiděleno. Pokud fyzické osobě rodné číslo přiděleno nebylo, uvede se údaj o datu jejího narození.

§ 236

(1) Návrh na zápis nadace do nadačního rejstříku podává zakladatel nebo osoba určená podle § 230 odst. 3, 4 nebo 5. Použijí-li tyto osoby k podání návrhu zmocněnce, musí být pravost podpisu zmocnitele na plné moci ověřena.

(2) K návrhu správní rady opatřenému ověřenými podpisy se do nadačního rejstříku bez zbytečného odkladu zapíší i změny zapisovaných skutečností.

(3) Soudy a jiné orgány upozorní rejstříkový soud vždy na neshodu mezi skutečným stavem a stavem zápisů v nadačním rejstříku, jakmile tato skutečnost při jejich činnosti vyjde najevo.

(4) Odporuje-li obsah zápisu v nadačním rejstříku donucujícímu ustanovení zákona, vyzve rejstříkový soud nadaci, jíž se zápis týká, ke zjednání nápravy. Pokud pro nečinnost nadace nelze nápravu zjednat ani postupem rejstříkového soudu podle zvláštního zákona, soud nadaci zruší a nařídí její likvidaci, je-li to v zájmu ochrany třetích osob.

Vklady do nadace

§ 237

(1) Je-li předmět vkladu peněžitý, musí být složen na zvláštní účet u banky, který za tím účelem pro nadaci a na její jméno zřídí správce vkladů. Banka neumožní disponovat se složenými penězi na tomto účtu před vznikem nadace, ledaže je prokázáno, že zřízení nadace bylo neplatné. Je-li nadace zřízena závětí, musí o neplatnosti jejího zřízení rozhodnout soud.

(2) Nepeněžitý předmět vkladu do nadace nesmí sloužit jako zástava a musí splňovat předpoklad trvalého výnosu.

(3) Výše nepeněžitého vkladu nesmí být v nadační listině určena vyšší částkou než jakou činí jeho hodnota stanovená v posudku znalce.

§ 238

(1) Tvoří-li předmět vkladu cenný papír, může jeho hodnotu stanovit též osoba spravující cenné papíry na základě zvláštního zákona.

(2) Byl-li cenný papír pořízen na veřejném trhu, lze jeho hodnotu stanovit také kurzem vyhlášeným ke dni jejich pořízení; to však jen tehdy, jestliže od jeho pořízení do podání návrhu na zápis vkladu do nadačního rejstříku uplynul nanejvýš jeden měsíc a za předpokladu, že nadace k návrhu připojí potvrzení obchodníka s cennými papíry o ceně jeho pořízení.

(3) Tvoří-li předmět vkladu podílový list, lze jeho hodnotu stanovit kurzem vyhlášeným ke dni jejich pořízení; to však jen tehdy, jestliže od jeho pořízení do podání návrhu na zápis vkladu do nadačního rejstříku uplynul nanejvýš jeden měsíc a za předpokladu, že nadace k návrhu připojí potvrzení investiční společnosti o ceně, za kterou byl pořízen.

(4) Tvoří-li předmět vkladu cenný papír znějící na zahraniční měnu, stanoví se jeho hodnota při postupu podle odstavců 1 až 3 za použití přepočtu podle kurzu stanoveného Českou národní bankou ke dni jeho pořízení.

§ 239

Do nadace musí být před jejím vznikem vneseny vklady alespoň ve výši 500 000 Kč.

§ 240

(1) K přijetí vkladu do nadace před jejím vznikem je povolána osoba určená nadační listinou jako správce vkladů. Pokud funkce ustaveného správce vkladů zanikne, ustaví zřizovatel nebo osoba určená podle § 230 odst. 3 nového správce vkladů. Není-li to možné, ustaví nového správce vkladů správní rada nadace.

(2) Předáním vkladu správci vkladů je vklad splacen. Vlastnictví předmětu vkladu nabývá nadace dnem svého vzniku, ledaže zvláštní zákon váže nabytí předmětu vkladu do vlastnictví na zápis do zvláštní evidence; v takovém případě je nadace nabývá až tímto zápisem.

(3) Tvoří-li vklad do nadace nemovitost, předá zřizovatel správci vkladů spolu s nemovitostí písemné prohlášení o vnesení vkladu. Podpis zřizovatele na prohlášení musí být úředně ověřen. Vlastnictví k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí podle zvláštního zákona (dále jen "katastr") nadace nabývá vkladem do katastru provedeným na základě návrhu nadace na vklad vlastnictví doloženého tímto prohlášením.

§ 241

(1) Správce vkladů vyhotoví písemné prohlášení o vnesení vkladů do nadace a uvede v něm, kdo vklad do nadace vnesl, kdy se tak stalo, jaký je předmět vkladu a jaká je souhrnná výše vkladů. Pokud prohlášení uvede vyšší rozsah plnění, než k jakému skutečně došlo, pak správce vkladů ručí až do výše rozdílu věřitelům nadace za její závazky po dobu pěti let od vzniku nadace.

(2) Správce vkladů předá převzatý předmět vkladu nadaci bez zbytečného odkladu po jejím vzniku, včetně plodů nebo užitků takového předmětu.

(3) Jestliže nadace nevznikne, vrátí správce vkladů předmět vkladu tomu, kdo jej do nadace vnesl, včetně plodů a užitků takového předmětu.

(4) Právní jednání, která správce vkladů učinil po dobu správy, zavazují i osobu, které byl předmět vkladu předán podle odstavce 2 nebo 3. O právech a povinnostech správce vkladů platí § 107 obdobně.

§ 242

(1) Po vzniku nadace lze nadační jistinu (§ 244) rozmnožit nadačními dary nebo rozhodnutím správní rady podle § 250.

(2) Nevyplývá-li z projevu vůle dárce nadačního daru, zda se jedná o nadační dar do nadační jistiny, nebo do ostatního majetku nadace, platí, že jde o nadační dar do nadační jistiny, pokud z povahy plnění nevyplývá jinak.

Majetek nadace a nadační kapitál

§ 243

Majetek nadace tvoří nadační jistina a majetek ostatní.

§ 244

(1) Nadační jistinu tvoří soubor předmětů vkladů do nadace a nadačních darů.

(2) Nadační jistina musí mít celkovou hodnotu alespoň ve výši 500 000 Kč po celou dobu trvání nadace.

§ 245

Peněžní vyjádření nadační jistiny je nadační kapitál.

§ 246

Nadace používá svůj majetek v souladu s účelem uvedeným v nadační listině i ve statutu a za podmínek tam stanovených k poskytování nadačních příspěvků a k úhradě nákladů na vlastní správu.

§ 247

(1) Co je v nadační jistině, nelze zastavit, ani jinak použít k zajištění pohledávky.

(2) Co tvoří nadační jistinu, nelze zcizit.

(3) Pokud nadace provozuje podnik, neuplatní se omezení podle odstavce 1 v rozsahu potřebném pro plynulý provoz podniku.

§ 248

(1) Jsou-li součástí nadační jistiny peníze, nadace je uloží na zvláštní účet u banky. Může je též použít ke koupi nemovitostí nebo ke koupi spolehlivých cenných papírů zajišťujících bezpečný výnos; v takovém případě nadace nemůže nabýt vlastnictví k těmto věcem dříve, než budou jako část nadačního majetku zapsány do nadačního rejstříku.

(2) Celková hodnota cenných papírů pořízených podle odstavce 1, zjištěná podle § 237 odst. 3 nebo podle § 238, nesmí převýšit 30% z výše nadačního kapitálu.

Pozn. § 23 zák. o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb., ve znění zák. č. 210/2002, která se týká  bezpečného investování nadací. Novelu lze využít i pro bezpečné investování obecně

§ 249 Celé vypustit, jde o finanční předpis nebo o dotační podmínky poskytovatele, v praxi bývá formální, anebo nahradit povinností auditu u nadací, jejichž nadační kapitál činí více než 5 000 000 Kč, nebo stanoví-li tak nadační listina nebo statut nadace

(1) Roční účetní závěrka, mimořádná účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka nadace podléhá ověření auditorem.

(2) Mezitímní účetní závěrka nadace musí být ověřena auditorem, pokud na základě údajů v ní obsažených dochází ke zvýšení nadačního kapitálu nebo k přeměně nadace.

§ 250

(1) Po schválení účetní závěrky uvedené v § 249 může správní rada rozhodnout o rozmnožení nadačního majetku a o zvýšení nadačního kapitálu z vlastních zdrojů.

(2) Rozhodnutí lze přijmout do šesti měsíců ode dne, k němuž byly zjištěny údaje, z nichž byla účetní závěrka sestavena za předpokladu, že

a) auditor ověřil účetní závěrku bez výhrad,

b) zvýšení nadačního kapitálu nebude vyšší než kolik činí rozdíl   mezi výší vlastních zdrojů financování majetku nadace vykazovaných v rozvaze na straně pasiv a nadačním kapitálem,

c) ke zvýšení nadačního kapitálu nebudou použity vlastní zdroje,   které jsou účelově vázány a jejichž účel není nadace oprávněna měnit a

d) nadační majetek bude současně rozmnožen o

1. věc, která splňuje předpoklad trvalého výnosu, jejíž hodnota   zjištěná podle § 237 odst. 3 nebo § 238 se rovná rozsahu zvýšení nadačního kapitálu nebo o

2. peníze v částce rovnající se rozsahu zvýšení nadačního   kapitálu.

(3) Rozhodnutí o rozmnožení nadačního majetku a zvýšení nadačního kapitálu obsahuje

a) částku, o niž se nadační kapitál zvyšuje,

b) označení zdroje, z něhož se nadační kapitál zvyšuje, podle   struktury vlastních zdrojů financování majetku nadace v účetní závěrce a

c) popis věci, o kterou se rozmnožuje nadační majetek, spolu   s údajem o její hodnotě a s uvedením způsobu, jak byla tato hodnota stanovena.

(4) Jestliže nadace z jakékoliv následně sestavené účetní závěrky zjistí snížení vlastních zdrojů, musí správní rada vycházet při rozhodování o zvýšení nadačního kapitálu z této účetní závěrky.

§ 251

(1) Nadace bez zbytečného odkladu sníží nadační kapitál, pokud pozbude některou část nadační jistiny  nebo klesne-li podstatně její hodnota, a to v rozsahu odpovídajícím této ztrátě.

(2) Rozhodnutí správní rady o snížení nadačního kapitálu obsahuje

a) částku, o kterou se nadační kapitál snižuje,

b) důvod, z jakého se nadační kapitál snižuje.

(3) Nadační kapitál nelze snížit pod částku 500 000 Kč.

§ 252

(1) K přijetí rozhodnutí o zvýšení nebo o snížení nadačního kapitálu se vyžaduje předchozí souhlas dozorčí rady.

(2) O rozhodnutí správní rady o zvýšení nebo o snížení nadačního kapitálu musí být pořízen notářský zápis.

(3) Zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu nabývá účinky zápisem do nadačního rejstříku.

Přidružený fond

§ 253

(1) Třetí osoba může nadaci svěřit do správy jako přidružený fond majetek způsobilý být nadačním darem a pověřit nadaci k jeho použití k veřejně prospěšnému cíli.

(2) Smlouva o přidruženém fondu obsahuje

a) označení majetku, který jej tvoří,

b) vymezení účelu jeho použití,

c) určení, zda nadace vykonává správu přidruženého fondu   za úplatu, a pokud ano, v jaké výši se tato úplata sjednává, nebo jakým způsobem bude určena.

(2) Účelem použití přidruženého fondu nesmí být finanční či jiná podpora politických stran a politických hnutí.

(3) Pokud smlouva o přidruženém fondu neuvede, zda nadace vykonává jeho správu úplatně či bezúplatně, platí, že je úplata za správu přidruženého fondu sjednána způsobem určeným stejně, jak nadace hradí podle statutu zveřejněného v den uzavření smlouvy náklady vlastní správy.

(4) Pokud smlouva o přidruženém fondu neuvede, jaká práva a jaké povinnosti nadace při správě přidruženého fondu má, uplatní se obdobně určení těchto práv a povinností, jaká má nadace k nadační jistině.

(5) Smlouva o přidruženém fondu může stanovit, že jej nadace bude spravovat pod zvláštním označením. Označení přidruženého fondu musí obsahovat slova "přidružený fond" a musí být uváděno současně s názvem nadace, která jej spravuje.

§ 254

(1) Majetek v přidruženém fondu nelze po dobu správy zcizit.

(2) Při nakládání s přidruženým fondem náleží práva a povinnosti z toho vzniklé pouze spravující nadaci.

(3) Spravující nadace eviduje majetek v přidruženém fondu odděleně a odděleně o něm účtuje.

§ 255

Pokud smlouva o přidruženém fondu neurčí jinak, stává se přidružený fond při zrušení nadace s likvidací součástí likvidační podstaty. V takovém případě likvidátor s přidruženým fondem naloží tak, aby jeho právní povaha a účel byly i nadále zachovány.

Nadační příspěvek

§ 256

(1) Nadace nesmí nadační příspěvek poskytnout osobám, které jsou členy jejích orgánů.

(2) Nadační příspěvek může ten, komu byl poskytnut, použít jen ve shodě s podmínkami stanovenými nadací v jejím statutu. Osoba, která nadační příspěvek získala, prokáže nadaci na požádání, jak jej použila.

(3) Přijetí nadačního příspěvku v rozporu s odstavcem 1, anebo jeho použití v rozporu s odstavcem 2 zakládá povinnost vydat jej nadaci jako bezdůvodné obohacení podle části čtvrté tohoto zákona.

§ 257

(1) Nadace nesmí poskytnout nadační příspěvky, je-li výše vlastních zdrojů financování majetku nadace vykazovaných v rozvaze na straně pasiv nižší než výše nadačního kapitálu upravená podle odstavce 2, nebo byla-li by nižší než upravená výše nadačního kapitálu v důsledku poskytnutí nadačních příspěvků.

(2) K výši nadačního kapitálu se připočtou pro účely stanovené v odstavci 1

a) zvýšení nadačního kapitálu v důsledku přijetí nadačního daru   nebo v důsledku rozhodnutí podle § 250 nezapsaného do nadačního rejstříku a

b) vlastní zdroje, které jsou účelově vázány a jejichž účel není   nadace oprávněna měnit.

§ 258

Osoba, která přijala v dobré víře nadační příspěvek poskytnutý v rozporu s § 257, není povinna jej vrátit.

Náklady správy

§ 259

(1) O nákladech na vlastní správu účtuje nadace odděleně od nadačních příspěvků.

(2) Nadační listina nebo statut nadace stanoví, že celkové roční náklady na správu nadace nesmí převýšit určité procento

a) celkových ročních výnosů nadačního majetku,

b) hodnoty ročně poskytnutých nadačních příspěvků, nebo

c) určité procento nadačního kapitálu podle jeho stavu k 31.   prosinci téhož roku.

(3) Pravidlo stanovené pro omezení nákladů na vlastní správu nadace lze změnit nejdříve po uplynutí pěti let.

Výroční zpráva

§ 260

(1) Nadace vyhotoví výroční zprávu do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího kalendářního roku.

(2) Výroční zpráva obsahuje přehled o veškeré činnosti nadace včetně zhodnocení této činnosti. Přílohou výroční zprávy je roční účetní závěrka.

(3) Ve výroční zprávě nadace uvede alespoň

a) přehled o vlastním majetku a závazcích,

b) údaje o osobách poskytnuvších nadační dar v hodnotě vyšší než   10 000 Kč,

c) přehled o tom, jak byl majetek nadace použit,

d) přehled o osobách, kterým byl poskytnut nadační příspěvek  v hodnotě vyšší než 10 000 Kč, včetně zhodnocení, zda a jak byl nadační příspěvek použit,

e) zhodnocení, zda nadace při svém hospodaření dodržela pravidla   pro poskytování nadačních příspěvků podle § 256 a 257 a pro omezení nákladů na vlastní správu podle § 259,

f) zhodnocení základních údajů roční účetní závěrky a výrok   auditora spolu se závažnějšími informacemi ze zprávy auditora. - vypustit

(4) Právo žádat, aby údaje o ní nebyly ve výroční zprávě uvedeny, náleží

a) osobě uvedené v odstavci 3 písm. b),

b) osobě uvedené v odstavci 3 písm. d), jde-li o člověka, jemuž   byl nadační příspěvek poskytnut z humanitárních důvodů, zejména z důvodů zdravotních.

Nadace musí zachovat anonymitu těchto osob, je-li jí žádost doručena před schválením výroční zprávy. Osoba uvedená pod písm. b) však může uplatnit své právo na anonymitu kdykoli, jestliže ji nadace o tomto jejím právu při poskytnutí příspěvku nepoučila; v pochybnostech se má za to, že poučení nebylo dáno.

(5) Jestliže po uveřejnění výroční zprávy vyjdou najevo skutečnosti, které odůvodňují její opravu, nadace tuto opravu bez zbytečného odkladu provede a uveřejní.

Pozn. Nutno upravit zvlášná ustanovení pro nadace určené pro vymezené osoby, a to všude. Nemusí zveřejňovat.

§ 261

(1)  Nadace výroční zprávu uveřejní bez zbytečného odkladu v nadačním rejstříku a zpřístupní ji také ve svém sídle. Statut nadace může stanovit též další způsoby uveřejnění výroční zprávy.

(2) Výroční zprávu nadace rovněž uloží u úřadu, pověřeného podle zvláštního zákona správním dozorem nad nadacemi (dále jen "nadační úřad"). Vypustit

§ 262

Každý může v nadačním rejstříku do výroční zprávy nahlížet a činit si opisy a výpisy. Stejné právo lze uplatnit také v sídle nadace v obvyklých provozních hodinách.

Správní rada

§ 263

(1) Správní rada je statutární orgán nadace.

(2) Správní rada má alespoň tři členy. Jestliže nadační listina stanoví vyšší počet členů správní rady, musí být dělitelný třemi. vypustit

§ 264

(1) Způsobilost být členem správní rady má zletilá a svéprávná osoba, která nebyla odsouzena za hospodářský trestný čin spáchaný úmyslně.

(2) Kdo je vůči nadaci v pracovněprávním nebo obdobném poměru, není po dobu trvání takového poměru způsobilý být členem správní rady.

(3) Členem správní rady nemůže být ten, kdo je již členem dozorčí rady nadace.

(4) Nadační listina nebo statut nadace mohou stanovit další podmínky pro členství ve správní radě.

§ 265

(1) Funkční období členů správní rady je tříleté.

(2) Nadační listina může vyloučit opakovanou volbu členů správní rady.

§ 266

   Z prvních členů správní rady musí být jejich jedna třetina ustavena na roční funkční období a další třetina na funkční období dvouleté. Neurčí-li nadační listina přímo, kteří členové správní rady jsou ustaveni na kratší funkční období, určí se tito členové na zasedání správní rady losem.

§ 267

(1) Správní rada volí a odvolává své členy sama.

(2) Nadační listina může stanovit, že určitý počet členů správní rady musí být zvolen z kandidátů navržených správní radě osobami v nadační listině přímo určenými, případně určenými způsobem tam stanoveným.

§ 268

(1) Pokud byl někdo zvolen členem správní rady, aniž splňuje podmínky uvedené v § 264 odst. 1 až 3, hledí se na volbu, jako by se vůbec nestala.

(2) Pokud člen správní rady přestane splňovat podmínky uvedené v § 264, jeho funkce tím okamžikem zaniká; zánik své funkce je povinen oznámit nadaci bez zbytečného odkladu.

§ 269

(1) Správní rada odvolá z funkce svého člena, který porušil závažným způsobem nebo opakovaně zákon, nadační listinu nebo statut, do jednoho měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu dozvěděla, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy tento důvod nastal.

(2) Člen správní rady může být odvolán i z dalších důvodů, stanoví-li je nadační listina.

(3) Pokud je odvolání člena správní rady v rozporu se zákonem, nadační listinou nebo statutem, může se odvolaný člen domáhat, aby soud vyslovil neplatnost odvolání. Návrh musí být podán do tří měsíců ode dne, kdy mu rozhodnutí o odvolání bylo doručeno, jinak právo zaniká.

(4) Nedojde-li k odvolání podle odstavce 1 v zákonné lhůtě, odvolá člena správní rady soud na návrh dozorčí rady nebo na návrh osoby, která osvědčí právní zájem.

§ 270

(1) Při zániku členství ve správní radě musí správní rada zvolit nového člena do tří měsíců od zániku funkce dosavadního člena. Neučiní-li to, jmenuje nového člena správní rady soud na návrh dozorčí rady nebo na návrh osoby, která osvědčí právní zájem.

(2) Soud jmenuje nového člena správní rady, a to i bez návrhu, pokud je správní rada pro pokles počtu svých členů neschopna usnést se na nové volbě.

Dozorčí rada

§ 271

Dozorčí rada je kontrolní a revizní orgán nadace.

§ 272

Dozorčí rada musí být zřízena, činí-li nadační kapitál více než 5 000 000 Kč, anebo nařizuje-li to nadační listina či statut nadace.

§ 273

(1) Nestanoví-li statut podle určení nadační listiny dozorčí radě další působnost kontrolní nebo revizní povahy, dozorčí rada

a) dohlíží, zda správní rada vykonává působnost podle zákona  a ve shodě s nadační listinou i statutem,

b) kontroluje plnění podmínek stanovených pro poskytování   nadačních příspěvků,

c) upozorňuje správní radu na zjištěné nedostatky a podává návrhy   na jejich odstranění,

d) kontroluje, jak je vedeno účetnictví a přezkoumává roční,   mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku,

e) vyjadřuje se k výroční zprávě a

f) nejméně jedenkrát ročně podává správní radě zprávu o své   kontrolní činnosti.

(2) Dozorčí rada zastupuje nadaci v řízeních proti členům správní rady. Za tím účelem pověří jednoho ze svých členů.

(3) Dozorčí rada v souvislosti s výkonem působnosti

a) nahlíží do účetních knih a jiných dokladů nadace,

b) svolá zasedání správní rady, je-li to v zájmu nadace, pokud   tak k návrhu dozorčí rady neučiní předseda správní rady.

§ 274

(1) Pro způsobilost k členství v dozorčí radě platí § 264 odst. 1 a 2 obdobně.

(2) Způsobilost být členem dozorčí rady nemá ten, kdo je oprávněn nadaci zastupovat ve funkci, která se zapisuje do nadačního rejstříku.

(3) Nadační listina nebo statut nadace mohou stanovit další podmínky pro členství ve správní radě.

(4) Pokud byl někdo zvolen členem dozorčí rady, aniž splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 a 2, hledí se na volbu, jako by se nestala.

(4) Pokud člen správní rady přestane splňovat podmínky uvedené v odstavci 1 až 3, jeho funkce tím okamžikem zaniká; zánik své funkce je povinen oznámit nadaci bez zbytečného odkladu.

§ 275

Pro ustavování dozorčí rady, volbu a odvolávání jejích členů a pro funkční období členů dozorčí rady platí obdobně § 265 až 267, § 269 a § 270.

Revizor

§ 276

(1) Není-li zřízena dozorčí rada, vykonává její působnost podle § 273 revizor.

(2) Nadační listina může stanovit, že funkci revizora bude vykonávat právnická osoba, jejíž předmět činnosti umožňuje výkon kontrolní a revizní činnosti, a že tuto funkci bude vykonávat i po neurčitou dobu.

§ 277

(1) Neuplatní-li se postup podle § 276 odst. 2, platí pro způsobilost být revizorem § 274 obdobně.

(2) Funkční období revizora je tříleté. Nadační listina může stanovit jinou délku funkčního období, nejvýše však v trvání pěti let.

§ 278

(1) Revizora volí správní rada. Ustanovení § 267 odst. 2 platí obdobně.

(2) Před uplynutím funkčního období může správní rada revizora z funkce odvolat, pokud závažným způsobem nebo opakovaně porušil zákon, nadační listinu nebo statut, do jednoho měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu dozvěděla, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy tento důvod nastal. Ustanovení § 269 odst. 3 platí obdobně.

(3) Nedojde-li k odvolání podle odstavce 2 v zákonné lhůtě, odvolá revizora soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem.

Některá ustanovení o zrušení nadace s likvidací

§ 279

Správní rada rozhodne o zrušení nadace s likvidací a zvolí likvidátora, není-li trvale možné, aby nadace nadále plnila svůj účel.

§ 280

(1) Soud nadaci zruší i bez návrhu nadaci s likvidací a ustaví jí likvidátora, jestliže nadace

a) vyvíjí činnost uvedenou v § 103 odst. 3,

b) nadace závažně nebo opakovaně jedná v rozporu s § 225   odst. 3, § 226 nebo s § 256,

c) došlo ke snížení hodnoty nadační jistiny pod 500 000 Kč,

d) nadační jistina nepřináší trvale žádný výnos a nadace nemá   jiný majetek, a nemůže tak sloužit svému účelu nebo

e) nadace neodůvodněně neposkytuje nadační příspěvky.

Před vydáním rozhodnutí nadační úřad poskytne nadaci přiměřenou lhůtu k zajištění nápravy.

(2) Pro jmenování likvidátora se použije § 130 odst. 3 a 5 obdobně.

(3) V případě uvedeném v odstavci 1 písm. c) lze o zrušení nadace rozhodnout nejdříve po uplynutí jednoho roku od konce účetního období, v němž k poklesu hodnoty nadačního majetku došlo. Pokud však nadace v této době

a) uzavřela smlouvu o sloučení s jinou nadací nebo nadačním   fondem (§ 293), nebo

b) rozhodla o své přeměně na nadační fond,

lze o nadaci zrušit jen, pokud se smlouva o sloučení nebo rozhodnutí o přeměně nestaly účinnými do dvou let od konce účetního období, v němž k poklesu hodnoty nadačního majetku došlo.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) lze rozhodnout o zrušení nadace, trvá-li stav tam uvedený déle než dva roky.

(5) Proti rozhodnutí soudu podle odstavce 1 může nadace podat žalobu podle zvláštního zákona. Podání žaloby má odkladný účinek, soud však může z vážných důvodů činnost nadace pozastavit až do právní moci svého rozhodnutí. Po tuto dobu může nadace vykonávat jen činnost nezbytně nutnou k plnění svých zákonných povinností. Soud rozhodnutí nadačního úřadu zruší, jestliže nebyly dány důvody k zrušení nadace. - vypustit

(6) Tímto ustanovením není dotčen § 115.

§ 281

(1) Likvidátor zpeněží likvidační podstatu pouze v tom rozsahu, v jakém to je nutné pro splnění dluhů nadace.

(2) S likvidačním zůstatkem likvidátor naloží podle nadační listiny, která může určit, že likvidační zůstatek má být převeden jiné nadaci nebo nadačnímu fondu, určeným alespoň účelem. Není-li taková právnická osoba, anebo odmítne-li likvidační zůstatek přijmout, nabídne jej likvidátor nadaci nebo nadačnímu fondu se shodným nebo obdobným účelem. Není-li to možné, převede likvidátor likvidační zůstatek obci, v níž má nadace sídlo. Jestliže obec nabídku do dvou měsíců od jejího doručení nepřijme, přechází likvidační zůstatek na stát.

(3) Pokud likvidační zůstatek převezme obec nebo stát, mohou jej použít jen k plnění veřejně prospěšných cílů.

(4) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, pokud nadace obdržela účelově vázané plnění z veřejných rozpočtů. V takovém případě likvidátor použije příslušnou část likvidačního zůstatku podle rozhodnutí orgánu, který plnění poskytl.

Některá Ustanovení o přeměně nadací

§ 282

(1) K přeměně nadace může dojít jen jejím sloučením s jinou nadací nebo s nadačním fondem. Otázka změny právní formy na nadační fond. Má jít jen o změnu právní formy?

(2) Nadaci lze sloučit s jinou nadací nebo s nadačním fondem, pokud to nadační listina nevylučuje a zúčastněné osoby slouží témuž nebo obdobnému účelu. Při sloučení nadace s nadačním fondem musí být nástupnickou osobou nadace, ledaže k sloučení dochází z toho důvodu, že se hodnota nadační jistiny snížila pod 500 000 Kč na dobu nikoli přechodnou a pokud se ani v důsledku sloučení hodnota nadační jistiny nad 500 000 Kč nezvýší.

Otázka přivolení soudu při nástupnictví pouhého nadačního fondu

§ 283

(1) Smlouva o sloučení obsahuje

a) údaje o názvu, sídle a identifikačním čísle zúčastněných osob   s uvedením, která z nich je zanikající a která nástupnická,

b) určení, v jaké struktuře přejímá nástupnická osoba složky  vlastního kapitálu a cizího kapitálu zanikající osoby, jež nejsou závazkem,

c) výši nadačního kapitálu, je-li nástupnickou osobou nadace,

d) dohodu o změně statutu nástupnické osoby, dochází-li   v důsledku sloučení k takové změně,

e) rozhodný den.

(2) Slučují-li se nadace, je výše nadačního kapitálu podle odstavce 1 písm. c) dána součtem hodnot nadační jistiny slučovaných nadací. Při sloučení nadačního fondu s nadací jako nástupnickou osobou může být nadační kapitál zvýšen za podmínek uvedených v § 250; v takovém případě musí smlouva o sloučení obsahovat náležitosti uvedené v § 250 odst. 3.

(3) Smlouva o sloučení vyžaduje formu notářského zápisu.

§ 284

(1) Zúčastněné osoby si před uzavřením smlouvy o sloučení navzájem zpřístupní své účetnictví a poskytnou další informace a písemnosti potřebné pro posouzení právních a hospodářských důsledků sloučení.

(2) Kdo se seznámí s údaji podle odstavce 1, zachová mlčenlivost o skutečnostech, které zákon zakazuje uveřejnit nebo jejichž prozrazení může zúčastněné osobě způsobit vážnou újmu.

§ 285

(1) Členové dozorčích rad nebo revizoři zúčastněných osob přezkoumají účetnictví každé ze zúčastněných osob a vyhotoví zprávu o skutečnostech, které jsou předmětem jejich účetnictví, včetně stanoviska k návrhu smlouvy o sloučení a k hospodářským důsledkům sloučení.

(2) Zpráva podle odstavce 1 může být vyhotovena i jako společná pro všechny zúčastněné osoby.

§ 286

(1) O uzavření smlouvy o sloučení rozhodují správní rady zúčastněných osob. Správní rada může smlouvu o sloučení jen schválit, nebo odmítnout.

(2) Ten, kdo za zúčastněnou osobu smlouvu o sloučení podepisuje, připojí k podpisu kromě náležitostí uvedených v § 109 odst. 2 také údaj, že smlouvu schválila správní rada a kdy se tak stalo. Přijetím usnesení správní rady o schválení smlouvy o sloučení poslední ze zúčastněných osob a jejím podpisem za tuto osobu je smlouva o sloučení uzavřena.

(3) Zasedání správních rad zúčastněných osob může být svoláno i jako společné. Tehdy správní rady hlasují o smlouvě o sloučení odděleně. Pokud se však po schválení smlouvy volí členové orgánů nástupnické osoby, mohou správní rady zúčastněných osob rozhodnout, že budou o těchto členech hlasovat společně.

(4) Zasedání správní rady, kterému bude smlouva o sloučení předložena ke schválení, musí být ohlášeno nejméně třicet dnů před jeho konáním. V této lhůtě musí být zpřístupněny všem členům správní rady

a) návrh smlouvy o sloučení,

b) návrh úplného znění stanov nástupnické osoby, pokud má dojít   v důsledku smlouvy o sloučení dojít ke změně stanov nástupnické osoby,

c) účetní závěrky a případně i mezitímní účetní závěrky všech   zúčastněných osob,

d) zahajovací rozvaha nástupnické osoby a

e) zprávy podle § 285.

(5) Byla-li konečná účetní závěrka podle odstavce 2 písm. c) sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení návrhu smlouvy o sloučení uplynulo více než šest měsíců, vyhotoví zúčastněná osoba také mezitímní účetní závěrku.

§ 287

(1) Nejméně třicet dnů před zasedáním správní rady zveřejní zúčastněné osoby společné oznámení, v němž uvedou, jakých osob  se sloučení týká a která z nich se stane nástupnickou osobou.

(3) Věřitel zúčastněné osoby, který přihlásí svou pohledávku do šesti měsíců ode dne, kdy se zápis sloučení stal účinným vůči třetím osobám, může žádat zajištění své pohledávky dostatečnou jistotou, jestliže se v důsledku sloučení její dobytnost zhorší. Pokud věřitel prokáže, že se v důsledku sloučení dobytnost jeho pohledávky zhorší podstatným způsobem, náleží mu dostatečná jistota ještě před zápisem sloučení do nadačního rejstříku.

§ 288

(1) Návrh na vyslovení neplatnosti smlouvy o sloučení lze podat jen společně s návrhem na neplatnost usnesení správní rady schvalujícího tuto smlouvu. K podání návrhu je oprávněna zúčastněná osoba nebo člen správní rady nebo dozorčí rady nebo revizor.

(2) Návrh lze podat do tří měsíců ode dne, kdy se konalo zasedání správní rady, jinak právo podat návrh zaniká.

(3) Po zahájení řízení k návrhu kohokoli, kdo je oprávněn podat návrh podle odstavce 1, nejsou návrhy dalších osob na vyslovení neplatnosti smlouvy o sloučení a neplatnosti usnesení správní rady přípustné. Nejsou přípustné ani po ukončení takového řízení, pokud rozhodnutí soudu zakládá překážku věci rozsouzené. Pravomocné rozhodnutí vydané k návrhu i jen jednoho oprávněného je závazné pro každého.

§ 289

(1) Návrh na zápis sloučení do nadačního rejstříku podávají společně všechny zúčastněné osoby; návrh podepíší také členové statutárního orgánu nástupnické osoby.

(2) Jsou-li zúčastněné osoby zapsány v nadačním rejstříku v různých obvodech, podá se návrh na zápis sloučení u kteréhokoli rejstříkového soudu. Podle návrhu rozhodne rejstříkový soud jediným rozhodnutím o všech zapisovaných skutečnostech k témuž dni. Po právní moci rozhodnutí o povolení zápisu provedou ostatní rejstříkové soudy, v jejichž obvodech mají zúčastněné osoby sídla, příslušné zápisy do nadačního rejstříku, který vedou.

(3) Na základě návrhu se provede zápis sloučení tak, že k témuž dni vymaže v nadačním rejstříku zanikající osoby, poznamená, kdo je jejich právní nástupce, a u nástupnické osoby uvede den účinnosti sloučení a názvy, sídla a identifikační čísla osob, které se s nástupnickou osobou sloučily, a případné další změny u nástupnické osoby, pokud v důsledku sloučení nastaly.

(4) Po zápisu sloučení do nadačního rejstříku nelze smlouvu o sloučení změnit nebo zrušit.

(5) Jestliže nelze na základě návrhu provést v nadačním rejstříku zápisy podle odstavce 3, návrh na zápis se zamítne.

§ 290

(1) Jestliže zúčastněné osoby nepodají návrh na zápis sloučení do šesti měsíců ode dne, kdy byla smlouva o sloučení uzavřena, může kterákoli z těch zúčastněných osob, která byla připravena návrh podat, od smlouvy odstoupit. Odstoupí-li od smlouvy i jen jedna strana, zanikají tím závazky všech stran, založené smlouvou.

(2) Jestliže zúčastněné osoby nepodají návrh na zápis sloučení do jednoho roku měsíců ode dne, kdy byla smlouva o sloučení uzavřena, platí, že od smlouvy odstoupily všechny zúčastněné osoby.

(3) Společně a nerozdílně se zúčastněnou osobou, která způsobila, že návrh na zápis sloučení nebyl podán včas, odpovídají ostatním zúčastněným osobám za škodu z toho vzniklou podle části čtvrté i členové jejího statutárního orgánu.

Změna právní formy nadace na nadační fond

§ 291

(1) Nevylučuje-li to nadační listina, může správní rada rozhodnout o transformaci nadace na nadační fond, pokud došlo ke snížení hodnoty nadační jistiny pod 500 000 Kč na dobu nikoli přechodnou.

(2) K rozhodnutí o změně právní formy se před jeho přijetím vyjádří dozorčí rada nebo revizor.

(3) Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat

a) označení nadace názvem, sídlem a identifikačním číslem,

b) název nadačního fondu po změně právní formy,

c) rozhodný den,

d) statut nadačního fondu,

e) údaje o členech správní rady nadačního fondu a údaje o členech   dozorčí rady nebo o revizorovi nadačního fondu, které se zapisují do nadačního rejstříku.

(4) Rozhodnutí o změně právní formy vyžaduje formu notářského zápisu a přivolení soudu.

§ 292

(1) Nejméně třicet dnů před zasedáním správní rady nadace zveřejní oznámení o záměru přijmout rozhodnutí o změně právní formy.

(2) Věřitel nadace, který přihlásí svou pohledávku do šesti měsíců ode dne, kdy se zápis změny právní formy stal účinným vůči třetím osobám, může žádat zajištění své pohledávky dostatečnou jistotou, jestliže se v důsledku změny právní formy její dobytnost zhorší. Pokud věřitel prokáže, že se v důsledku změny právní formy dobytnost jeho pohledávky zhorší podstatným způsobem, náleží mu dostatečná jistota ještě před zápisem změny právní formy do nadačního rejstříku.

Pododdíl 3: Nadační fondy

§ 293

(1) Nadační fond je právnická osoba zřízená k účelu společensky nebo hospodářsky užitečnému. Tvoří ji soubor majetku vzniklý z vkladů a darů. Nadační fond může být zřízen i na určitou dobu.

(2) Podnikání nadačního fondu není dovoleno ani jako vedlejší činnost. - vypustit

§ 294

    Název nadačního fondu musí obsahovat slova "nadační fond".

§ 295

(1) Nadační fond se zakládá zakládací listinou nebo závětí.

(2) Nadační fond vzniká dnem zápisu do nadačního rejstříku.

§ 296

(1) Nadační fond nevytváří nadační kapitál.

(2) Co je v majetku nadačního fondu, nelze zastavit, ani jinak použít k zajištění pohledávky.

(3) Majetek nadačního fondu lze zcizit v souladu s účelem nadačního fondu. Lze jej též použít k nabytí cenných papírů, které vydal stát nebo za jejichž splacení se stát zaručil.

(4) Nadační fond může vlastnit akcie za předpokladu, že podíl jmenovitých hodnot těchto akcií na základním kapitálu akciové společnosti nepřevýší 20%. Registrované akcie může nadační fond kupovat a prodávat jen na veřejném trhu.

(5) Předmět vkladu do nadačního fondu nebo daru nadačnímu fondu nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu.

Otázka přísnosti auditu a kontr. org.

Díl 4: Ustanovení o podnikatelích

§ 297

   Kdo samostatně provozuje na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo jiným podobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

§ 298

(1) Za podnikatele se považuje vždy osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví zvláštní zákon.

(2) V pochybnostech platí, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle zvláštního zákona.

§ 299

(1) Zvláštní zákon stanoví, kteří podnikatelé mají povinnost používat obchodní firmu a jaké jsou podmínky pro užívání obchodní firmy.

Wednesday, August 18, 2004 Autor: Redakce Portálu

Previous Page | Next Page

Matematika s chutí

NEW WORLD RESOURCES
Google
ČRo 1 - Radiožurnál
 
Chcete poznat společnost a podílet se na její změně?

Vysoká škola finanční a správní získala akreditaci oboru Sociologie, který otevře v bakalářském studiu v prezenční i kombinované formě od září tohoto roku. Sociologie bude kmenovým oborem nově zřízené katedry sociologie na Fakultě sociálních studií. Tu povede prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D., jeden za zakladatelů ISEA a podle Web of Science nejcitovanější český sociolog. Základní informace lze získat zde. Podrobnější informace o studiu sociologie na VŠFS, včetně studijních plánů, je možné nalézt zde.

 
 
Prague Economic Meeting 2011

Prague Economic Meeting 2011 will bring together leading economic scholars who either work in or originate from the region of Central Europe. It is a continuation of successful recent conferences Bratislava Economic Meeting 2008 and 2010. Contributions from academic as well as non‐academic researchers will be solicited.

An official representative of a sponsor will have an opportunity to address the participants during the welcome reception and will be invited to all official functions of the conference. The sponsor will also have an opportunity to place promotional roll‐ups in the conference location and obtain photographic/video footage of the conference for own promotional purposes.

 

© 2002 - 2012 ISEA - Institut pro sociální a ekonomické analýzy

José Martího 407/2, 162 00 Praha 6
Telefon a fax: 420 220 612 342, e-mail: info@isea.cz

Are you looking for Text Links here

 
TOPlist