|
Vaše dotazy, požadavky
a náměty směřujte na:
info@isea.cz
Tel.: 420 723 436 201
|
|
|
|
|
|
Think tank ISEA
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je nezávislým think tankem, se zaměřením na reformu vzdělávání a sociální a ekonomickou politiku. Dominantním finančním partnerem ISEA je Nadace Open Society Fund Praha. Díky OSF je ISEA finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost činí z ISEA určitý „most“ překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí, vizí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinární síť expertů a významných osobností a přispívající ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu.
Činnost think tanku ISEA
Činnosti ISEA jsou strukturovány tak, aby odpovídaly poslání, které má ISEA plnit, a to ve třech základních kategoriích. 1. výzkumně analytická činnost, 2. šíření a popularizace výsledků výzkumů a analýz, 3. konzultace, odborné garance a šíření publikací. ISEA je think tank zabývající se výzkumem a analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní, síťová struktura na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, politiky a nevládního sektoru a je finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost umožněná díky podpoře nadace OSF Praha činí z ISEA určitý „most“, překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinárně zaměřené sítě expertů a významných osobností a přispívající tak ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru ale také artikulaci veřejného zájmu.
ISEA vlivný think tank v ČR
ISEA institut patří z hlediska počtu kmenových expertů k menším výzkumným institucím, přesto je díky významným osobnostem jedním z nejviditelnějších think tanků. Studie, analýzy, semináře a konference ISEA; dále články našich členů v tištěných a internetových médiích; to vše vyvolalo mnoho reakcí odborníků, politické reprezentace, a také studentů a širší veřejnosti. Média citují z našich studií a analýz a často se obracejí na naše členy s žádostmi o stanovisko či komentář. Pravidelná vystoupení našich členů v televizi či rozhlase jsou již delší dobu samozřejmostí. Více než čtyřista článků členů ISEA a několik set rozhovorů, jež poskytli jak tištěným médiím, tak i rozhlasu a televizi, řada publikací a stovky odborných statí za sedm let existence think tanku je jistě solidní výsledek.
Členové ISEA
Kmenoví členové ISEA Jiří Večerník, Petr Matějů, Ivo Možný a Ondřej Schneider dlouhodobě obsazují první místa v citačních žebříčcích českých sociologů a ekonomů. K mladším výzkumníkům ISEA patří Michael L. Smith, který se stal uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu korupce a politiky místních referend. Dalším prestižním oceněním členů ISEA je udělení francouzského řádu Akademických palem Jiřímu Večerníkovi. Jiří Večerník také spolupracoval s OECD, ILO (Mezinárodní organizací práce) a Evropskou komisí v oblasti trhu práce a sociální politiky. Naposledy publikoval knihu o české společnosti na začátku 21. století. Petr Matějů byl vybrán k účasti na velmi prestižním programu Fulbrightovy nadace The Fulbright New Century Scholars, kde se více než rok společně s dalšími třiceti odborníky a tvůrci vzdělávacích politik podílel na projektu Higher Education in the 21st Century: Access and Equity, jehož hlavním cílem bylo formulovat doporučení, jak zvýšit participaci na terciárním vzdělávání a dosáhnout větší rovnosti šancí na dosažení vysokoškolského vzdělání. Ivo Možný je profesorem sociologie a patří mezi přední české sociology, je zakladatelem a byl také prvním děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jana Straková je uznávanou odbornicí na regionální školství.
Vliv think tanku ISEA
Měření vlivu ISEA lze rozdělit na ukazatele poptávky a ukazatele dopadu. Jak podrobně uvádí Zpráva o činnosti ISEA, mezi ukazatele poptávky patří nejen zájem o výzkumníky ISEA jako uznávané autory v odborných periodicích, ale také v denících. Je rovněž samozřejmostí, že se pravidelně objevují v rozhlase a televizi ve zpravodajských a diskusních pořadech. Nelze také opomenout průměrné počty návštěv na webových stránkách ISEA z řad zaměstnanců státní správy, novinářů, politiků a studentů. K dalším ukazatelům zájmu a poptávky patří permanentní konzultace požadované vysokými státními úředníky i politiky, nebo ministerstvy a vládními úřady. To napomáhá vstřícnému prostředí pro vliv na prosazování myšlenek a doporučení ISEA.
Ukazatele vlivu think tanku ISEA
Mezi ukazatele vlivu ISEA patří i fakt, že doporučení formulovaná experty ISEA jsou zvažována nebo přijata rozhodujícími činiteli. Mezi tyto úspěchy lze zařadit návrh reformy vysokého školství v podobě Bílé knihy terciárního vzdělávání a návrhu reformy finanční pomoci studentům. Na přípravě obou materiálů, které byly projednány vládou, se výrazně podíleli právě experti ISEA. Za zmínku stojí i to, že oba návrhy byly vysoce hodnoceny i nezávislým expertním týmem OECD. Audit OECD mimo jiné uvádí: „Podle našeho názoru je toto schéma studentské podpory ve všech ohledech dobře koncipováno a je v souladu s nejlepší mezinárodní praxí.“
Témata think tanku ISEA, která ovlivnila veřejnost
Vliv ISEA na celé politické spektrum můžeme dokumentovat v dílčích tématech, které ISEA identifikovala, nově popsala, a které si posléze politické strany osvojily napříč politickým spektrem, ať je to finanční pomoc studentům jako celek, anebo dílčí témata, jako jsou studentské půjčky, spoření na vzdělání, podniková stipendia, příležitostná práce a placené praxe a stáže studentů, DPH pro vědu a řada dalších. A konečně, trvající zájem o poslední publikace ISEA Analýza korupčního prostředí v ČR a Občané v politice svědčí o tom, že o výsledky analýz a doporučení formulovaná expertním týmem ISEA je neustálý zájem.
Přednosti think tanku ISEA
Mezi významné přednosti ISEA patří díky rozsáhlé zásobárně vědomostí - schopnost identifikovat okruhy témat ještě dříve, než se stanou skutečným společenským problémem a pojmout témata multidisciplinárně. Mezi takové téma v současnosti nově řadíme problematiku stárnoucích společností a postavení seniorů ve stárnoucí společnosti. Rok 2012 bude v EU rokem aktivního stárnutí. ISEA se proto zapojí do veřejné debaty o aktivním stárnutí v ČR.
Vize think tanku ISEA
Od roku 2002, kdy ISEA vstoupila na scénu českého společenskovědního výzkumu, byla největší část jejích projektů spojena se školstvím, zejména pak s reformou vysokého školství a financování studentů, reformou výzkumu a vývoje, ale také podpůrnými projekty v této oblasti, jako jsou nové výklady a novely daňových zákonů, díky nimž mohou vědci a výzkumníci na své výzkumné projekty čerpat prostředky ze zdrojů Evropské unie. Vizí ISEA bylo od jejího vzniku reformní snažení. Snad proto se hned ve své první knize „Proč tak těžko …?“, všichni členové ISEA zabývali reformou penzí, zdravotnictví i školství. Veřejně také v médiích upozorňovali, že odkládání reforem vede ke kumulaci problémů a čím později se reformy realizují, tím více „bolí“. V naší zemi probíhala řada reforem, jak jsme však často upozorňovali, byly polovičaté a zpravidla nedotažené.
Think tank ISEA a POPR
Příčinou neúspěchu mnohých reforem je mnohdy jejich nedostatečná mediální podpora. Mimo jiné i proto ISEA v roce 2009 zahájila projekt Platforma osobností na podporu reforem. Hlavním úkolem POPRu je do mediálního duelu mezi reformátory a odpůrce reforem zapojit třetí stranu, jež dosud patřila spíše k tzv. mlčící většině. POPRu se podařilo soustředit významné osobnosti akademického světa, podnikání, politiky a občanské společnosti, které v dobře připravených a konzistentních reformách vidí jedinou záruku zdravého vývoje konkurenceschopnosti České republiky.
Vliv think tanku ISEA
Kromě zapojení osobností na podporu reforem se ISEA aktivně zapojovala a nadále počítá s aktivní účastí na přípravě vládních dokumentů. Nejen pouhou veřejnou debatou prostřednictvím médií tak jako dosud, ale také v rámci databáze konzultujících nevládních organizací, kterou spravuje ministerstvo vnitra. ISEA tak činí v návaznosti na krédo „Svoboda je možnost podílet se na definování našeho světa - definujme tedy náš svět“. Tímto krédem se ostatně ISEA řídí v celém spektru svých aktivit. V rámci podpory společenského dialogu spolupracuje ISEA i s dalšími nevládními organizacemi. V roce 2009 se 2 členové ISEA Jana Straková a Tomáš Sedláček zapojili do projektu Kosovo Debate On European Issues, který realizoval v Kosovu think tank Europeum.
Think tank ISEA ve wikipedii
Od roku 2008 je ISEA také ve Wikipedii mezi dalšími think tanky jako je Občanský institut, Centrum pro ekonomiku a politiku, Liberální institut, CEVRO, anebo Institut pro evropskou politiku – Europeum.
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je sdružení odborníků (též Think tank) založené v roce 2002. Výzkumnými projekty, publikacemi a konferencemi pokrývá řadu klíčových sociálně-ekonomických oblastí: vzdělávání, konkurenceschopnost, veřejné finance, penzijní systém, mzdová a příjmová diferenciace, daňové stránky rozvoje výzkumu a vývoje, fungování politického systému, problém korupce. Hlavním cílem institutu ISEA je kultivace veřejné debaty k probíhajícím reformám. Mottem institutu je „Diagnóza a dialog“. Kritériem úspěšnosti projektů je dosažení konsenzu mezi odborníky a politiky v otázkách spojených s uskutečňováním reforem.
19.9.2011 Zdroj: ISEA (publicita IPn), Autoři: Petr Matějů, Simona Weidnerová
Kvalitní výuka na vysoké škole by měla z hlediska zaměstnatelnosti absolventů zahrnovat kromě získání znalostí v daném oboru rovněž rozvinutí schopnosti aplikovat získané znalostí v praxi. Nabývání klíčových kompetencí studentů tedy přináší otázku, jak dosáhnout propojení vzdělávací politiky s oblastí trhu práce. Vzdělávání by mělo být kromě získávání odborných poznatků v teoretické a metodologické oblasti zaměřeno také na rozvoj klíčových kompetencí, které požadují zaměstnavatelé.
Nedostatečná praxe je zaměstnavateli nejčastěji uváděný důvod nezájmu o absolventy na trhu práce, což úzce souvisí s nedostatečnou spoluprací škol se zaměstnavatelskou sférou. Praxe a stáže na vysokých školách by proto měly být koncipovány podle konkrétních požadavků studijních programů a zaměstnavatelů v příslušných oborech tak, aby co nejvíce odpovídaly nárokům budoucího pracovního uplatnění absolventa.
S tím však vyvstává problém flexibilní formy příležitostné práce pro studenty, jejichž hlavní náplní je studium a získávání praktických dovedností je pouze vedlejším zdrojem příjmů s omezeným časovým prostorem pro výkon praxe na pracovišti zaměstnavatele. Získávání praxe v průběhu studií vyžaduje změnu zaběhlého systému řízení lidských zdrojů na straně zaměstnavatelů, což firmy považují za největší nevýhodu.
Podle šetření Svazu průmyslu podnikatelé požadují, aby stát podpořil jejich snahy o širší zavádění flexibilních forem práce nižším daňovým zatížením pro ty pracovníky, u nichž se tyto formy uplatňují. Státy by se podle nich měl také daleko více věnovat informační podpoře flexibilních forem zaměstnávání i ve svém zájmu. Tyto závěry jsou plně v souladu s navrhovaným řešením v Plánu implementace finanční pomoci studentům.
Příležitostná práce a zejména praxe studenta je výjimečným vztahem mezi zaměstnavatelem a studentem, nikoli však bezprostředně primárně založeným na pouhém samostatném výkonu práce a produktivní činnosti, tedy na primárním plnění úkolů zaměstnavatele. Jedná se o získávání kompetencí praktikanta založených na aktivitách na pracovišti, se zvýšenými náklady zaměstnavatele. Studentská praxe by tak mohla nahradit současné brigády, při nichž studenti vykonávají nekvalifikovanou práci, která nesouvisí s jejich vzděláváním. Praxe a stáže na vysokých školách by proto měly být koncipovány podle konkrétních požadavků studijních programů a zaměstnavatelů v příslušných oborech tak, aby co nejvíce odpovídaly nárokům budoucího pracovního uplatnění absolventa.
Po vzoru tzv. trainee programů firem (jež jsou v současném systému orientovány pouze na absolventy) by měl být praktikantovi – na základě smlouvy o výkonu praxe – přidělen mentor, osoba nebo více osob, které zaměřují praxi podle obsahové náplně studijního předmětu a předávají vysokoškolskému posluchači poznatky a dovednosti v souladu s nejnovějšími trendy v daném studijním oboru. Výkon praxe studenta by měl být sledován, praktikant by měl v pravidelných intervalech dostávat zpětnou vazbu od svého mentora, který by s ním měl být v každodenním kontaktu, radit mu a pomáhat v řešení různých situací. Mentor by pak měl následně provádět hodnocení studentů.
Takový přístup je navíc v souladu s požadavkem Evropské charty pro výzkumné pracovníky a obecnými zásadami a požadavky vztahujícími se na výzkumné pracovníky, kde se uvádí: „Rozlišují se začínající a zkušení výzkumní pracovníci: Termín „začínající pracovníci“ se vztahuje na výzkumné pracovníky během prvních čtyř let (ekvivalent plného úvazku) jejich výzkumné praxe, včetně odborné přípravy. Výzkumní pracovníci ve fázi odborného vzdělávání by měli udržovat strukturované a pravidelné styky s dohlížející osobou nebo osobami a fakultními/oborovými zástupci a plně těchto styků s nimi využívat. Patří sem pořizování záznamů o každém pracovním pokroku a výsledku výzkumu, obdržení zpětné vazby formou hodnocení a seminářů, využití této zpětné vazby a výkonu práce v souladu se schváleným časovým programem, stádii, předloženými a/nebo očekávanými výsledky výzkumu“. Dalším důležitým prvkem placené praxe a stáží studentů je zvláštní režim pro jedince se zdravotním postižením. Snahou o integraci handicapovaných studentů není pouhé poskytování dostupného vysokoškolského vzdělání, ale také nabízení pracovních příležitostí. Proto by proces vyrovnání příležitostí postižených osob neměl být směřován pouze na vzdělání samotné bez související možností uplatnění na trhu práce a v sociálním životě. To vyžaduje jednak úzkou spolupráci podniků a vysokých škol a náklady na úpravy pracoviště pro zdravotně postiženého studenta. Již v roce 1993 OSN přijala Standardní pravidla pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, roce 1998 vypracoval Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Národní plán vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Podle tohot plánu je zapotřebí podporovat vzdělávací programy, které zahrnují co nejvíce poznatků využitelných v praktickém životě. Při přípravě na povolání je třeba vycházet ze specifických možností každého zdravotně postiženého studenta při využití jeho silných stránek. To má však úzkou vazbu na flexibilitu práce a na využívání částečných pracovních úvazků, nebo ochoty zaměstnavatele umožňovat zkrácenou pracovní dobu.
Z hlediska potřeby získání praxe a kontaktu se zaměstnavatelem je důležitá doba vzniku postižení, protože období, ve kterém postižení vzniklo, spoluurčuje subjektivní reakci jedince s postižením. Podle Vágnerové představuje později získaný defekt nevratnou ztrátu již existujících dovedností a kompetencí a z toho důvodu působí na jedince jako trauma, zatímco vrozený defekt nebývá subjektivně tak traumatizující, představuje však pro psychický vývoj větší zátěž postiženého. Proto je získávání pracovních dovedností a kompetencí pro trh práce handicapovaných osob již v době studia klíčové zejména u vrozených druhů vad a postižení. Vytvoření takových příležitostí klade finanční nároky na náklady zaměstnavatele. Přitom právě pracovní aktivity handicapovaných jedinců se mohou stát zásadní životní seberealizací. Podle Opatřilové je důležité takové povolání, v němž může zdravotně postižený jedinec využít všech svých zbývajících tělesných schopností tak, aby jeho práce byla bezvadná, aby jeho pracovní činnost nezhoršovala jeho zdravotní stav a aby se mu mohlo dostat za pracovní výkon přiměřeného uznání, které pak bude přinášet uspokojení do jeho života a stane se základem jeho důstojné a samostatné existence. Integrace studentů se zdravotním postižením do pracovního procesu umožňuje, aby pracovní aktivity sloužily k uspokojování základních psychických potřeb a v oblasti socializace může být posílen pocit rovnocenného postavení se zdravými lidmi.
Východiska koncepčního návrhu na placenou praxi a stáže handicapovaných studentů jsou dvě. Praxe je nástrojem, jak získat dovednosti a zkušenosti potřebné pro výkon pracovní činnosti po dokončení studia, a zároveň jsou při její realizaci často odvedeny výkony, kterým náleží adekvátní finanční ohodnocení. Návrh tedy zohledňuje hledisko studenta, zatímco zákoník práce zohledňuje hledisko absolventa, běžného zaměstnance a hledisko zaměstnavatele. Autonomie umožňuje vysokým školám stanovit pravidla upravující zejména povahu praxe pro handicapované studenty v přímém zapojení středisek pro pomoc studentům se zdravotním postižením, vztah mezi studovaným oborem a vykonávanou praxí, hodnocení této praxe jako činnosti, která vede k ověřitelným výstupům z výuky, podmínky pro uznávání praxe jako součásti studia a další podrobnosti.
Aby bylo možné dosáhnout takových výsledků, bude třeba posílit spolupráci podniků a vysokých škol,. Především je zapotřebí znát požadavky a možnosti trhu práce, pro který jsou studenti se zdravotním postižením připravování. Proto návrh počítá s tím, že zvýhodněné podmínky pro placenou praxi a stáže studentů budou založeny na úzké spolupráci podniků a vysokých škol v součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí, kam jsou gesčně převáděny zrušené daňové úlevy za zaměstnávání handicapovaných osob. Zohlednění nákladů spojených s vytvořením pracovního místa pro výkon praxe a stáže studenta se zdravotním postižením bude vyhodnoceno v přímé souvislosti s úsporami příspěvků zaměstnavatelů pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
1.1. Administrace placené praxe
Praxe by měla být součást výuky, součást příslušného studijního programu, základní právní úprava by měla být zapracována do vysokoškolského zákona/zákona o terciárním vzdělávání. V případě doktorských studií a zapojení začínajících pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje do výzkumných projektů by mělo být za praxi považován takový druh výzkumné práce, který splňuje podmínky ustanovení Evropské charty pro výzkumné pracovníky.
Plán implementace finanční pomoci studentům počítá s tzv. vícezdrojovým financováním a jedním ze zdrojů příjmů studentů určených na úhradu životních nákladů během studia, by měla být příležitostná práce či praxe studentů. Zákon o vysokých školách by měl mít charakter obecného právního předpisu o výkonu a povaze praxí a stáží studentů, přičemž zvláštní zákony, jako je zákon o finanční pomoci studentům, by měl mít charakter předpisů speciálních, upravujících odchylky od obecného pracovního poměru a výkonu závislé činnosti.
V rámci nové právní regulace by měly být vymezeny náležitosti smlouvy o výkonu praxe a stáže. Šlo by nejčastěji o smlouvu mezi zaměstnavatelem a studentem, nebo vysokou školou a studentem. Smlouva by měla obsahovat dostatečně jasné vymezení vzájemných práv a povinností jejích účastníků. Závazné ustanovení upravující smlouvu o výkonu praxe a stáže studentů by se měla týkat takového chování účastníků smluvních vztahů, které je vysoce závažné jak na straně studenta, tak na straně zaměstnavatele. Smlouva by však měla vždy podléhat úrazovému pojištění a předpisům bezpečnosti ochrany zdraví při práci.
V rámci přesunu podpory zaměstnávání zdravotně a tělesně postižených z působnosti MF ČR do působnosti MPSV bude možné v zákoně o finanční pomoci studentům nově upravit podmínky pro placenou praxi zdravotně postižených studentů tak, aby se placená praxe stala jedním z nástrojů zvyšování šancí na jejich uplatnění na trhu práce.
1.2. Výše veřejné podpory pro výkon placené praxe a stáží studentů
Navrhovaný režim zvýhodněné práce všech studentů i studentů se zdravotním postižením by měl být v rámci expertního rozpracování dopadů regulace vyhodnotit pozitivní dopady v oblasti úspor aktivní politiky zaměstnanosti, které lze predikovat díky kompetencím, které studenti nabydou a snadnějšímu získání prvního zaměstnání po absolutoriu a dopady, jaké by měla zvýhodněná placená praxe studentů, kteří by nesplňovali přísná kriteria definice studenta ve smyslu zákona o finanční pomoci studentům.
Co se týče finančního zvýhodnění praxe a stáže studentů, měla by být součástí zákona o finanční pomoci studentům úprava, která by měla pro studenty přinášet spíše zvýhodnění a současně nezatěžovat zaměstnavatele přílišnou administrativou a vysokými odvody pojistného zaměstnavatelem. Částka veřejného zvýhodnění placené praxe by měla být maximálně do výše, ze které platí za studenty zdravotní pojištění stát.
Předkladatelé předpokládají, že pozitivní dopady, které RIA v rámci kvantitativních modelů (modelů všeobecné ekonomické rovnováhy, sektorových modelů, makroekonometrických modelů, mikrosimulačních modelů) přinese, budou směřovat k variantě, aby nárok na zvýhodněnou placenou praxi během studia měli i studenti studující v kombinovaných formách studia, kteří jinak nárok na státní, veřejnoprávní finanční pomoc mít nebudou. Dalším krokem následujícím po zhodnocení možných dopadů je výběr konečné varianty. Základním pravidlem pro výběr varianty by měla být zásada, že náklady, které regulace přinese, by neměly převyšovat užitek z ní plynoucí. Předpokládáme, že náklady této regulace v průběhu studia by nepřevýšily náklady, které by byly vynaloženy na získávání první praxe po ukončení studia (podrobnosti více v návrhu věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům).
1.3. Varianty řešení
Varianta 1: „Nulová“ - současný stav
Jednou z možností je nevytvářet novou právní úpravu s tím, že rozsah provádění praxe a stáží studentů zůstane na současné úrovni. Nesoulad mezi teorií, která je preferována na vysokých školách a praxí, kterou preferují zaměstnavatelé, vede k tomu, že školy jsou příliš teoreticky zaměřené, odtržené od praxe. Nedostatečná praxe zůstane zaměstnavateli nejčastěji uváděný důvod nezájmu o absolventy na trhu práce, což úzce souvisí s nedostatečnou spoluprací škol se zaměstnavatelskou sférou. S ohledem na to, že vláda již schválila Plán implementace finanční pomoci studentům, jeho součástí je soukromoprávní pomoc studentům, uvažujeme o této variantě na teoretické úrovni a nulovou variantu uvádíme i pro srovnání s ostatními variantami. Podrobný popis současného stavu viz výše.
Varianta 2: „Dohoda o výkonu praxe a stáže studentů“ v zákoníku práce
Druhou variantou je vytvoření právní úpravy v zákoníku práce, která stanoví podmínky pro placenou praxi. Tato varianta vyžaduje novelizaci zákoníku práce, části třetí „Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr“ s formalizací institutu placené praxe a stáží studentů jako nový paragraf s názvem „Dohoda o výkonu praxe a stáže studentů“. Rozsah práce, na který je „Dohodu o výkonu praxe a stáže studentů“ možné uzavřít, by neměl překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Maximální částka, na kterou by bylo možné „Dohodu o výkonu praxe a stáže studentů“ uzavřít, činí výše vyměřovacího základu, ze kterého platí za studenty stát zdravotní pojištění. Současně bude řešena problematika bezpečnosti ochrany zdraví při práci v souvisejících právních předpisech.
Varianta 3: „Dohoda o výkonu praxe a stáže studentů“ v zákoně o finanční pomoci studentům
Třetí variantou je vytvoření právní úpravy v zákoně o finanční pomoci studentům, která stanoví podmínky pro placenou praxi a typovou smlouvu. Tato varianta vyžaduje formulaci institutu placené praxe a stáží studentů v zákoně o finanční pomoci studentům „Dohoda o výkonu praxe a stáže studentů“. Rozsah příležitostné práce, na který je „Dohodu o výkonu praxe a stáže studentů“ možné uzavřít, by neměl překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Maximální částka, na kterou by bylo možné „Dohodu o výkonu praxe a stáže studentů“ uzavřít činí výše vyměřovacího základu, ze kterého platí za studenty stát zdravotní pojištění. Současně bude řešena problematika bezpečnosti ochrany zdraví při práci v souvisejících právních předpisech.
Varianta 4 „Zaměstnání malého rozsahu“ v zákoně o nemocenském pojištění
Čtvrtou variantou je vytvoření právní úpravy v zákoně o nemocenském pojištění úpravou zaměstnání malého rozsahu, jež by odpovídalo potřebám výkonu praxe a stáže studentů, či příležitostnou práci, která nezakládá povinnost platit pojistné. Nyní jsou podmínky zohledněny v platné úpravě zákona o nemocenském pojištění. Zaměstnání malého rozsahu není charakterizováno délkou doby trvání zaměstnání nebo typem smlouvy, ale skutečností, že mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebyla sjednána měsíční částka započitatelného příjmu ze zaměstnání, nebo sjednána sice byla, ale nedosahuje rozhodné částky alespoň 2000 Kč. Protože tuto částku rozhodného příjmu je vláda zmocněna zvýšit svým nařízením, otevírá se zde prostor navýšení této částky na výši vyměřovacího základu, ze kterého je plátcem zdravotního pojištění za studenty stát. V této variantě je možné také zvažovat kombinaci s variantou č. 3, tzv. typovou smlouvu o výkonu praxe a stáže studenta, která by splňovala ustanovení zákona o nemocenském pojištění, jež by byla součástí zákona o finanční pomoci studentům.
Previous Page | Next Page
|
|
Vysoká škola finanční a správní získala akreditaci oboru Sociologie, který otevře v bakalářském studiu v prezenční i kombinované formě od září tohoto roku. Sociologie bude kmenovým oborem nově zřízené katedry sociologie na Fakultě sociálních studií. Tu povede prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D., jeden za zakladatelů ISEA a podle Web of Science nejcitovanější český sociolog. Základní informace lze získat zde. Podrobnější informace o studiu sociologie na VŠFS, včetně studijních plánů, je možné nalézt zde.
|
|
|
|
|
 Prague Economic Meeting 2011 will bring together leading economic scholars who either work in or originate from the region of Central Europe. It is a continuation of successful recent conferences Bratislava Economic Meeting 2008 and 2010. Contributions from academic as well as non‐academic researchers will be solicited. An official representative of a sponsor will have an opportunity to address the participants during the welcome reception and will be invited to all official functions of the conference. The sponsor will also have an opportunity to place promotional roll‐ups in the conference location and obtain photographic/video footage of the conference for own promotional purposes.
|