|
Vaše dotazy, požadavky
a náměty směřujte na:
info@isea.cz
Tel.: 420 723 436 201
|
|
|
|
|
|
Think tank ISEA
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je nezávislým think tankem, se zaměřením na reformu vzdělávání a sociální a ekonomickou politiku. Dominantním finančním partnerem ISEA je Nadace Open Society Fund Praha. Díky OSF je ISEA finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost činí z ISEA určitý „most“ překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí, vizí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinární síť expertů a významných osobností a přispívající ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru a artikulaci veřejného zájmu.
Činnost think tanku ISEA
Činnosti ISEA jsou strukturovány tak, aby odpovídaly poslání, které má ISEA plnit, a to ve třech základních kategoriích. 1. výzkumně analytická činnost, 2. šíření a popularizace výsledků výzkumů a analýz, 3. konzultace, odborné garance a šíření publikací. ISEA je think tank zabývající se výzkumem a analýzou politiky (policy analysis), působí jako flexibilní, síťová struktura na pomezí oblastí výzkumu a vzdělání, politiky a nevládního sektoru a je finančně i institucionálně nezávislá na státu či vyhraněných zájmových skupinách. Nezávislost umožněná díky podpoře nadace OSF Praha činí z ISEA určitý „most“, překlenující akademickou oblast a politiku, sloužící jako zdroj informací, koncepcí a idejí v oblasti veřejné správy, vytvářející multidisciplinárně zaměřené sítě expertů a významných osobností a přispívající tak ke kultivaci debaty ve veřejném sektoru ale také artikulaci veřejného zájmu.
ISEA vlivný think tank v ČR
ISEA institut patří z hlediska počtu kmenových expertů k menším výzkumným institucím, přesto je díky významným osobnostem jedním z nejviditelnějších think tanků. Studie, analýzy, semináře a konference ISEA; dále články našich členů v tištěných a internetových médiích; to vše vyvolalo mnoho reakcí odborníků, politické reprezentace, a také studentů a širší veřejnosti. Média citují z našich studií a analýz a často se obracejí na naše členy s žádostmi o stanovisko či komentář. Pravidelná vystoupení našich členů v televizi či rozhlase jsou již delší dobu samozřejmostí. Více než čtyřista článků členů ISEA a několik set rozhovorů, jež poskytli jak tištěným médiím, tak i rozhlasu a televizi, řada publikací a stovky odborných statí za sedm let existence think tanku je jistě solidní výsledek.
Členové ISEA
Kmenoví členové ISEA Jiří Večerník, Petr Matějů, Ivo Možný a Ondřej Schneider dlouhodobě obsazují první místa v citačních žebříčcích českých sociologů a ekonomů. K mladším výzkumníkům ISEA patří Michael L. Smith, který se stal uznávaným odborníkem v oblasti výzkumu korupce a politiky místních referend. Dalším prestižním oceněním členů ISEA je udělení francouzského řádu Akademických palem Jiřímu Večerníkovi. Jiří Večerník také spolupracoval s OECD, ILO (Mezinárodní organizací práce) a Evropskou komisí v oblasti trhu práce a sociální politiky. Naposledy publikoval knihu o české společnosti na začátku 21. století. Petr Matějů byl vybrán k účasti na velmi prestižním programu Fulbrightovy nadace The Fulbright New Century Scholars, kde se více než rok společně s dalšími třiceti odborníky a tvůrci vzdělávacích politik podílel na projektu Higher Education in the 21st Century: Access and Equity, jehož hlavním cílem bylo formulovat doporučení, jak zvýšit participaci na terciárním vzdělávání a dosáhnout větší rovnosti šancí na dosažení vysokoškolského vzdělání. Ivo Možný je profesorem sociologie a patří mezi přední české sociology, je zakladatelem a byl také prvním děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jana Straková je uznávanou odbornicí na regionální školství.
Vliv think tanku ISEA
Měření vlivu ISEA lze rozdělit na ukazatele poptávky a ukazatele dopadu. Jak podrobně uvádí Zpráva o činnosti ISEA, mezi ukazatele poptávky patří nejen zájem o výzkumníky ISEA jako uznávané autory v odborných periodicích, ale také v denících. Je rovněž samozřejmostí, že se pravidelně objevují v rozhlase a televizi ve zpravodajských a diskusních pořadech. Nelze také opomenout průměrné počty návštěv na webových stránkách ISEA z řad zaměstnanců státní správy, novinářů, politiků a studentů. K dalším ukazatelům zájmu a poptávky patří permanentní konzultace požadované vysokými státními úředníky i politiky, nebo ministerstvy a vládními úřady. To napomáhá vstřícnému prostředí pro vliv na prosazování myšlenek a doporučení ISEA.
Ukazatele vlivu think tanku ISEA
Mezi ukazatele vlivu ISEA patří i fakt, že doporučení formulovaná experty ISEA jsou zvažována nebo přijata rozhodujícími činiteli. Mezi tyto úspěchy lze zařadit návrh reformy vysokého školství v podobě Bílé knihy terciárního vzdělávání a návrhu reformy finanční pomoci studentům. Na přípravě obou materiálů, které byly projednány vládou, se výrazně podíleli právě experti ISEA. Za zmínku stojí i to, že oba návrhy byly vysoce hodnoceny i nezávislým expertním týmem OECD. Audit OECD mimo jiné uvádí: „Podle našeho názoru je toto schéma studentské podpory ve všech ohledech dobře koncipováno a je v souladu s nejlepší mezinárodní praxí.“
Témata think tanku ISEA, která ovlivnila veřejnost
Vliv ISEA na celé politické spektrum můžeme dokumentovat v dílčích tématech, které ISEA identifikovala, nově popsala, a které si posléze politické strany osvojily napříč politickým spektrem, ať je to finanční pomoc studentům jako celek, anebo dílčí témata, jako jsou studentské půjčky, spoření na vzdělání, podniková stipendia, příležitostná práce a placené praxe a stáže studentů, DPH pro vědu a řada dalších. A konečně, trvající zájem o poslední publikace ISEA Analýza korupčního prostředí v ČR a Občané v politice svědčí o tom, že o výsledky analýz a doporučení formulovaná expertním týmem ISEA je neustálý zájem.
Přednosti think tanku ISEA
Mezi významné přednosti ISEA patří díky rozsáhlé zásobárně vědomostí - schopnost identifikovat okruhy témat ještě dříve, než se stanou skutečným společenským problémem a pojmout témata multidisciplinárně. Mezi takové téma v současnosti nově řadíme problematiku stárnoucích společností a postavení seniorů ve stárnoucí společnosti. Rok 2012 bude v EU rokem aktivního stárnutí. ISEA se proto zapojí do veřejné debaty o aktivním stárnutí v ČR.
Vize think tanku ISEA
Od roku 2002, kdy ISEA vstoupila na scénu českého společenskovědního výzkumu, byla největší část jejích projektů spojena se školstvím, zejména pak s reformou vysokého školství a financování studentů, reformou výzkumu a vývoje, ale také podpůrnými projekty v této oblasti, jako jsou nové výklady a novely daňových zákonů, díky nimž mohou vědci a výzkumníci na své výzkumné projekty čerpat prostředky ze zdrojů Evropské unie. Vizí ISEA bylo od jejího vzniku reformní snažení. Snad proto se hned ve své první knize „Proč tak těžko …?“, všichni členové ISEA zabývali reformou penzí, zdravotnictví i školství. Veřejně také v médiích upozorňovali, že odkládání reforem vede ke kumulaci problémů a čím později se reformy realizují, tím více „bolí“. V naší zemi probíhala řada reforem, jak jsme však často upozorňovali, byly polovičaté a zpravidla nedotažené.
Think tank ISEA a POPR
Příčinou neúspěchu mnohých reforem je mnohdy jejich nedostatečná mediální podpora. Mimo jiné i proto ISEA v roce 2009 zahájila projekt Platforma osobností na podporu reforem. Hlavním úkolem POPRu je do mediálního duelu mezi reformátory a odpůrce reforem zapojit třetí stranu, jež dosud patřila spíše k tzv. mlčící většině. POPRu se podařilo soustředit významné osobnosti akademického světa, podnikání, politiky a občanské společnosti, které v dobře připravených a konzistentních reformách vidí jedinou záruku zdravého vývoje konkurenceschopnosti České republiky.
Vliv think tanku ISEA
Kromě zapojení osobností na podporu reforem se ISEA aktivně zapojovala a nadále počítá s aktivní účastí na přípravě vládních dokumentů. Nejen pouhou veřejnou debatou prostřednictvím médií tak jako dosud, ale také v rámci databáze konzultujících nevládních organizací, kterou spravuje ministerstvo vnitra. ISEA tak činí v návaznosti na krédo „Svoboda je možnost podílet se na definování našeho světa - definujme tedy náš svět“. Tímto krédem se ostatně ISEA řídí v celém spektru svých aktivit. V rámci podpory společenského dialogu spolupracuje ISEA i s dalšími nevládními organizacemi. V roce 2009 se 2 členové ISEA Jana Straková a Tomáš Sedláček zapojili do projektu Kosovo Debate On European Issues, který realizoval v Kosovu think tank Europeum.
Think tank ISEA ve wikipedii
Od roku 2008 je ISEA také ve Wikipedii mezi dalšími think tanky jako je Občanský institut, Centrum pro ekonomiku a politiku, Liberální institut, CEVRO, anebo Institut pro evropskou politiku – Europeum.
Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) je sdružení odborníků (též Think tank) založené v roce 2002. Výzkumnými projekty, publikacemi a konferencemi pokrývá řadu klíčových sociálně-ekonomických oblastí: vzdělávání, konkurenceschopnost, veřejné finance, penzijní systém, mzdová a příjmová diferenciace, daňové stránky rozvoje výzkumu a vývoje, fungování politického systému, problém korupce. Hlavním cílem institutu ISEA je kultivace veřejné debaty k probíhajícím reformám. Mottem institutu je „Diagnóza a dialog“. Kritériem úspěšnosti projektů je dosažení konsenzu mezi odborníky a politiky v otázkách spojených s uskutečňováním reforem.
Tomáš Pavlíček (29. 3. 2007 - Respekt)
Snaha o pročištění veřejných financí se smrskla na neslané nemastné snižování daní
„Do třetího dubna se mě na nic neptejte. Já sám tu informaci nemám, zatím se ještě pracuje na několika verzích,“ opáčil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob na dotaz, jak bude vypadat daňová reforma, jejíž /zatím oficiálně nepotvrzené/ detaily už nejmíň čtrnáct dní propírají média.
Ale co se to vlastně v ono magické datum dozvíme? Ekonomové si asi okamžitě sednou s kalkulačkou a vypočítají do poslední koruny, kolik ušetří, nebo o kolik si pohorší čtyřčlenná rodina stavebního dělníka Františka Ptáčka, nebo osaměle žijícího manažera nadnárodní firmy Petra Sehoře. Daleko důležitější než to, zda nám bude chrastit v peněžence o pár mincí víc nebo míň, je smysl celého toho pozdvižení. Proč vláda chce na začátku volebního období nejdřív rozdávat dárky a pak teprve přiškrcovat a jestli snížení daní může pohnout hlavními neduhy zdejšího hospodářství.
Postavit stropy
Dokud se s ekonomy bavíte obecně o celkovém směru reformy, prakticky proti ní nemají námitek. „V Česku hrají pořád přímé daně ve výběrech moc velkou roli a to zkresluje údaje o fungování ekonomiky. Celosvětový trend je snižovat přímé daně a zvyšovat nepřímé,“ říká bývalý poradce ministra financí Miroslav Zámečník. Jinými slovy, lepší je vybírat za zboží, které si můžete, ale nemusíte koupit, než rovnou z peněženky. Tomu odpovídají i dva klíčové návrhy – patnáctiprocentní rovná daň z příjmu a proti tomu vyšší daň z přidané hodnoty / přirážka ke zboží, která má v nižší sazbě vyrůst z pěti asi na devět procent/. „Tím, že bude rovná daň, tak se sjednotí základ, systém se zpřehlední a zjednoduší a peníze pak bude také snazší vybírat,“ opěvuje předvolební tahák ODS hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček. Přestože mají „průzračné“ řešení komplikovat další výchylky jako slevy na daních? „Neustoupilo se od představy, že bude jedna sazba, čili nebudete muset nic dokládat, všechno bude na jednom papíře,“ reaguje Janáček. Shoda, dokonce i s opozicí panuje v plánovaném odstranění anomálie daňového systému: tzv. stropu zdravotního a sociálního pojištění. Na rozdíl od většiny vyspělého světa totiž v Česku tyto odvody rostou s platem bez jakéhokoliv omezení a to podle Janáčka může nejtalentovanější lidi donutit k odchodu do země. „To vidíme například ve Francii. Čtvrt milionu Francouzů jezdí za prací do Británie, protože doma mají tyto odvody vyšší až o dvacet procent.“ K podobné změně se před časem přiklonila i sociální demokracie, která už podala příslušný návrh v Poslanecké sněmovně.
Střízliví, ale co dál?
Tím ale dobré reference o vládním záměru končí. Kritika se snáší mimo jiné na nápad platit daně ze „supermzdy“, jinak řečeno z hrubého platu plus odvody na zdravotní a sociální pojištění. Na jednu stranu je sice psychologicky namístě, když se člověk dozví, kolik dává celkově státu, na druhou stranu by tak vláda nemusela splnit slib, že na reformě nebude nikdo tratit. „To je dost troufalé. Může se stát, že vláda sice opticky sníží daně, ale nakonec vybere víc, protože se budou vypočítávat z daleko většího balíku peněz,“ podivuje se nad představou ministra financí Miroslav Zámečník. S tím souhlasí i Ondřej Schneider z Institutu ekonomických studií: „Fakticky by se daň rovnala 22 procentní sazbě, což je víc, než většina lidí platí a to by se politicky špatně prodávalo.“ Analytici brokerské firmy Patria Finance dokonce spočítali, že „daňoví soumaři“, tedy největší počet poplatníků /asi 74 procent/ s příjmem od 15 do 41 tisíc korun měsíčně, by si v příjmech pohoršili. Výhodnější bude systém pro bohaté skupiny s platy nad 50 tisíc, ale i těm se uleví o stovky, maximálně o tisíce korun. A hůř než dřív na tom nebudou ani chudší rodiny s dětmi. Diskuse se vede i o to, do jaké míry se zdraží jídlo, léky, doprava nebo bydlení tím, že sazba DPH má jít o čtyři procenta nahoru. „U potravin a knih nepředpokládám větší nárůst než jedno dvě procenta, tam panuje silná konkurence. U regulovaných cen, jako jsou energie nebo bydlení, se to projeví,“ soudí Kamil Janáček. Současné plány se výrazně liší od předvolební „modré šance“ – její autor Vlastimil Tlustý tvrdí, že se naplnila asi z jedné pětiny. Ekonomové ale vládní vystřízlivění chválí, prý se Miroslav Kalousek drží při zemi a nechce velkým zásahem do daní ubrat státní kase příjmy. Proto snížení daní z výdělku kompenzuje vyšší DPH.
Odvaha se zalíbit
Vnucuje se ale základní otázka. Má taková reforma vůbec smysl? Podle Ondřeje Schneidera ne. „Český daňový systém je standardní evropský systém, nevyžaduje zásadní reformu, ale potřebuje vybrat moc peněz.“ Jak se píše ve zprávě OECD, zdanění průměrně vydělávajícího rodiče s dětmi je v ČR 26,1 procent, ve srovnatelném Rakousku 36,9 procenta. Jenže v Česku padne polovina rozpočtu /asi 500 miliard korun/ na důchody a zdravotnictví. Ve srovnání s tím je nějakých deset miliard, o které se hraje u daní, okrajová záležitost. Vláda tak začala z opačného konce, než velí základní politická logika. Na začátku volebního období se většinou tvrdě škrtá, a teprve po několika hubených letech, kdy se začínají projevovat první známky zlepšení stavu veřejných financí, může nechat lidem jako bonus víc na výplatních páskách, i když to mírně oslabí rozpočet. O utažených opascích se ale zrovna moc nemluví: ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas představil některé změny /omezení nemocenské, odstupňování mateřské/, ale ty budou mít nevelký efekt. Vesměs tím jenom hasí požár, který v předvolební euforii založila Poslanecká sněmovna. „Když má stát schodek 100 miliard korun, tak se daně nesnižují,“ říká Ondřej Schneider. „Potřebujeme ušetřit ve třech velkých oblastech: na sociálních dávkách, v počtech a mzdách státních zaměstnanců a dotacích na zemědělce a firmy.“ Kolegové Ondřeje Schneidera k tomu ještě obvykle přidávají reformu důchodů a zdravotnictví. Shrňme to: komu se vlastně současná daňová reforma vyplatí? Vlastně všem politikům vládní koalice. Chtěli jste nízkou rovnou daň? Máte ji mít, ale zdaníme vám dvakrát zdravotní a sociální dávky. Lákali jsme vás na podpory pro rodiny s dětmi? Budou tam, ale zase víc zaplatíte za bydlení. I ekologická daňová reforma bude, aby ztěžkla státní pokladna. Je to jako když se plete svetr – tady popustíte oko, onde ho utáhnete. Výsledek je nula, ale volič může být teoreticky spokojen. „Omezovat se ve výdajích, to bolí a chce to po vás také víc práce než změnit DPH. Tam posunete pár parametrů a hotovo. Výdaje jsou ale strukturované, musí se podrobně projít, nedá se to udělat od stolu. Asi proto se do těchto změn politikům nechce,“ domnívá se Ondřej Schneider. Jeden detail na závěr. Pokud koalice sází na to, že si hrou na snižování daní nakloní voliče, měla by pozorněji číst ve výzkumech veřejného mínění. Podle šetření agentury Factum Invenio pro ministerstvo práce a sociálních věcí si bezmála padesát procent lidí myslí, že by se v první řadě měla řešit reforma důchodů a zdravotnictví. Pak následuje nezaměstnanost a podpora podnikání a teprve na třetím místě s 24 procenty reforma daní.
Previous Page | Next Page
|
|
Vysoká škola finanční a správní získala akreditaci oboru Sociologie, který otevře v bakalářském studiu v prezenční i kombinované formě od září tohoto roku. Sociologie bude kmenovým oborem nově zřízené katedry sociologie na Fakultě sociálních studií. Tu povede prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D., jeden za zakladatelů ISEA a podle Web of Science nejcitovanější český sociolog. Základní informace lze získat zde. Podrobnější informace o studiu sociologie na VŠFS, včetně studijních plánů, je možné nalézt zde.
|
|
|
|
|
 Prague Economic Meeting 2011 will bring together leading economic scholars who either work in or originate from the region of Central Europe. It is a continuation of successful recent conferences Bratislava Economic Meeting 2008 and 2010. Contributions from academic as well as non‐academic researchers will be solicited. An official representative of a sponsor will have an opportunity to address the participants during the welcome reception and will be invited to all official functions of the conference. The sponsor will also have an opportunity to place promotional roll‐ups in the conference location and obtain photographic/video footage of the conference for own promotional purposes.
|